Wild Tides - Hung Loose (2013)
Datum vydání: 13. 5. 2013
Label: An Election Records
Délka: 21:44 / 9 skladeb
Odkaz: https://www.facebook.com/wildtides
Země původu: Česká republika
Žánr: Surf rock
+ univerzální i osobité, Suchý kavr, kytarová promenáda, 9 hitů propojeno v 1 album
- Nic nového? Asi ne, no…
Hodnocení: 85 %
Doporučené skladby: Something Else About Her, Watching Grlz Talk, Shrines
Tak nějak doufám, že vám Wild Tides, nejlepší (a jediné co znám) surfaře z Letné, nemusím představovat. Pojmem surf rock myslím amerikánským plážovým feelingem spojenou kupu pohodových a neagresivních žánrů, v nichž figuruje kytára. Spousta kytar. Duo Kuba a Vegy jsou naštěstí ultimátní fetišisté a na desce je opravdu znát, na kolik nádherných kusů dřeva se nahrávala. Oproti pětistopému debutu s punkovým zplozením i porodem, Hung Loose není až tak pestrá, ovšem drží pohromadě jako album, ne jako pět (sic vynikajících!) singlů. Živé provedení se mi prozatím zdařile vyhýbá (nebo já jemu, nezáměrně), a tak s vědomím všech těch pochval a předskakování velkým suprstárům hodnotím pouze hudbu ze studia.
Dámy a pánové, poprvé za velmi dlouhou dobu se jedná o opravdu univerzální nahrávku (a když ne to, tak minimálně tu co možná nejuniverzálnější), která snad nemůže nikoho urazit, naopak má sílu získat si sluch i srdce a zabydlet se v přehrávači na pěkně dlouho, ať už budete Divoké Přílivy prokládat ostrým kořením nebo jemnou zálivkou. Fakt, že stejně jako minule je album volně ke stažení z oficiálního zdroje, je jistě fajn, nejlepší na světě mi ale přijde vzniklá vinyl verze (k dostání třeba na DayAfter). A osobně si myslím, že tuhle na pohled tuctovou kapelu s úplně debilně tuctovým názvem chcete slyšet přes jehlu. Texty jsou povětšinou o ženských a k takovéhle muzice je to naprosto adekvátní tematické zaměření. Absence basáka mi nevadí, kytarové parády zvládají spolu s bicími a drzým Kubovým zpěvem perfektně zaplnit prázdno po pozitivní a nesmutné muzice. Hitovka, nářez, divný singl, ploužák, Palp Fikšn, vypalovačka, Amerika, Suchý a smutný cover, melancholická zavíračka. Všemi devíti písničkami proplouvá blues i rocknroll, smýkají se spolu klidnými vlnami v objetí stejně jako křepčí divoký twist pod hladinou rozbouřeného moře. Všechno jsme to slyšeli, všechno jsme to zažili, všechno to známe a všem je nám to jedno, protože Wild Tides tohle servírují s tak osobitým a přitom ošklivě charismatickým fousatým ksichtem, že o snaze líbit se za každou cenu nemůže být vůbec řeč.
Jak vznikají tyto řádky (dost pozdě, žádný čerstvý výkřik), doznívá poslední stopa a já mám podeváté za poslední sotva půlhodinu husí kůži. Tohle nezvládne navodit leckterá slavná kapela. A proto dilema číselné vyřešila muzika sama. Pusťte si Hung Loose! Je to rozkaz! Pohov, fuckoff!
