The Devil Wears Prada - Dead Throne (2011)

Datum vydání: 13.09.2011
Label: Ferret Music / Roadrunner Records
Délka: 40:49; 13 skladeb
Odkaz: https://www.facebook.com/tdwp
Země původu: USA
Žánr: Metalcore
+ nasazení a údernost; řevy; jen tak se neoposlouchá
- z počátku splývavost písní; chce to dát albu spoustu poslechů
Hodnocení: 75 %
Doporučené skladby: Vengeance, Kansas, Born to Lose

Nová deska kapely The Devil Wears Prada patřila rozhodně k těm nejočekávanějším, které měly letos v rámci metalcorové scény vyjít. Dead Throne je celkově čtvrtým studiovým albem, přičemž naposledy jsme měli možnost pány slyšet na Zombie EP, jež vyšlo loni. A jací tedy noví TDWP jsou?

V první řadě je potřeba říci, že novinkový počin není asi určen pro každého. Je třeba mu věnovat delší čas a spoustu přehrání, aby se vám dostal pod kůži, a tak ukázal svoji skrytou sílu. První dojmy totiž byly - alespoň z mého pohledu - zklamáním. Albem jsem se prokousával jen velmi těžko, nejsou zde prvoposlechové hitovky, jako jsme často u podobných formací zvyklí. Ale každá mince má dvě strany. Když se kousnete a dáte tomu šanci, překvapí vás, kolik úžasných věcí se zde skrývá. Navíc se vám to jen tak neoposlouchá.

Z počátku se skladby zdají dosti podobné, po dohrání máte problém s jejich rozlišením a zapamatováním. Jenže tohle opravdu není prvoplánovité CD. Patří k těm, jež si začnete zamilovávat až po delší době. Když se pořádně zaposloucháte, objevíte zajímavé melodické linky, propracované kytarové riffy, zdrcující bicí a hlavně na vás pořádně dýchne silná atmosféra. Ta se nejvíce projeví v instrumentálním tracku Kansas, který jí je doslova nasáklý.

Dalším songem stojícím za větší pozornost je Vengeance, sázející na zdrcující sloky, výbornou rytmiku a podařenou kombinaci dvou vokálů, která vyústí v čistě zpívaný refrén. Singlovku Born To Lose znáte již několik měsíců, tak asi netřeba nic dodávat. Snad jen, že zaujme zejména výborná kytara během sloky a podpora synťáků, držících se hezky na pozadí. V refrénu pak vládne dvojšlapka a - jak bývá často zvykem - čistý vokál. Jinak písní, ve kterých se skrývají potencionální hitovky, je tu více (ať už závěrečná Holdfast, či druhý singl R.I.T.). Avšak to už nechám na vás.

Zvukově je vše dotaženo na výbornou, každý nástroj i zpěvy zní tak, jak znít mají. Tady beze sebemenších výhrad. Celkově je Dead Throne bezesporu deskou nadprůměrnou, jen se bojím toho, že ne každému padne do noty. Nezaujatý posluchač to možná vzdá předčasně. Mně ono prokousávání trvalo několik týdnů. Kvalita desky zkrátka stoupá úměrně s počtem poslechů. Výsledných 75 % tomu také odpovídá.

Jonash