Rozhovor s kapelou Attic Vanity

 Je tu rozhovor číslo tři, tentokrát s libereckou kapelou Attic Vanity!

Jelikož se It Never Ends z velké části zabývá videoklipy, tak se vás ptám, máte nějaký nejoblíbenější? 

Lukash: You Me At Six – Stay With Me, Thursday – Cross Out The Eyes, Evegreen Terrace - Enemy Sex.

Thomas: Určitě The Amity Affliction – I Hate Hartley, Parkway Drive – Karma, Broadway – Same Thing We Do Everyday Pinky a August Burns Red – Meddler. 

Mara: Nirvana – Heart-Shaped Box pro atmosféru a vizuální zpracování, Pearl Jam – Jeremy pro naléhavost a příběh, More Than Life – Fear pro epičnost a The Amity Affliction – I Hate Hartley pro střih, zpomalený sekvence a černobílý provedení.

Děky: Attack Attack! - Stick Stickly , Paulie Garand - Mámin hodnej syn (prod.Dtonate), The Fray-You Found Me.

Macca: Rise Against – mám od nich rád snad všechny klipy, ať už Riot v metru v Give It All nebo válečnou tématiku v Hero Of War, nejradši asi Ready To Fall.

Kdybyste si mohli vybrat jakoukoli zahraniční kapelu, které byste mohli předskakovat, jaká by to byla? 

Lukash: Těch by bylo spousta. Každá nabídka se známější nebo zahraniční kapelou je pro každou kapelu přínos se víc zviditelnit. Pro nás byla srdcová kapela Vanna a měli jsme tu možnost si s ní zahrát, což byl zážitek k nezaplacení. Ale rád bych se na podiu setkal se Švédskou post-hc kapelou Herbrightskies a Burden of a Day, který se bohužel rozpadly, takže to není možný. :)

Thomas: Přesně, těch by byla spousta. Ale asi nejvíc bych si chtěl zahrát s mojí nejoblíbenější kapelou The Amity Affliction.

Mara: Nemám přehnaný nároky, takže určitě The Amity Affliction, Break Even, Mikoto, House vs Hurricane.

Děky: Notimefor, Vanna, The Amity Affliction, Close Your Eyes.

Macca: Jak bylo řečeno, každá nabídka zahrát si se známější kapelkou je pro nás čest a přínos. Nejradši bych asi zahrál s Rise Against, More Than Life, The Amity Afliction, Break Even či Defeater.

Jaká byla vaše první deska, o které by se dalo říct, že jste se do ní „zamilovali“? Taková první hudební láska. 

Lukash: Rozhodně pro mne srdeční záležitost a seznámení s moderním hardcorem je deska legendární kapely Refused – The Shape Of Punk To Come. Tu by měl každej fanoušek tohoto žánru slyšet. A druhá pak Burden Of a Day – Blessed Be Our Ever After.

Thomas: Moje první deska, do který jsem se zamiloval, byla Homesick od kapely A Day To Remember a Youngbloods od The Amity Affliction.

Mara: Nirvana – In Utero je pro mě jednoznačně základ. A druhá kapela, kterou jsem měl možnost vidět live na 007 v Praze, byla Engine Down, a rozhodně jejich nejlepší deska To Bury Within The Sound.

Děky: Daniel Powter - Bad Day, Hustler State - Come-Give-Get-Go.

Macca: Tak úplně první deska, kterou jsem fakticky sjížděl pořád, byli Šmoulové a jejich Zimní Šmoulympiáda, ale jinak to asi Metallica - S&M.

Je nějaká deska či interpret, který výrazně ovlivnil či ovlivňuje vaši tvorbu? 

Lukash+Thomas: Naší tvorbu ovlivňuje vždy to, co zrovna každej individuálně posloucháme, co nám utkvělo v paměti nebo se nám zálíbilo. Ale snažíme se být především sami sebou a nikým se nenechat v celkové tvorbě ovlivnit či napodobovat.

Mara: Četl sem rozhovor s My Funeral a musím se ztotožnit s Barym. Určitě tam jistý ovlivnění je, ale spíš si to ani neuvědomuju. Jde nám hlavně udržet si ksicht AV. Kdybych měl vypíchnout vokální projevy, který jsou mi blízký, pak zmíním dvě kapely: The Amity Affliction a Break Even.

Děky: Jediný, kdo mě ovlivňuje, je Mara :) Jinak ovlivnění v pojetí naší hudby hledám sám v sobě.

Macca: Hlavní faktor, kterej mě ovlivňuje v hraní, je zrovna období, který v tu danou chvíli prožívám. Ať už to jsou kapely, které momentálně poslouchám, nebo psychické rozpoložení. Ale pokud už interpret, tak je to určitě kapela Rise Against, kterou už poslouchám strašnou řadu let, a v poslední době The Amity Afliction.

Co říkáte na současnou CZ/SK hudební scénu, máte nějakého oblíbence? 

Lukash: Co se týče populární scény tak mám rád kapely Sunshine, From Our Hands, the.switch, Hentai Corporation a z té víc undergroundovější naše spřátelený kapely jako Shogun Tokugawa, Kissing The Gravestone a bohužel už rozpadlý The Megan Shore.

Thomas: Ze slovenský scény mám rád nejvíc kapelu From Our Hands a z českých Apostate, Kissing The Gravestone, The Megan Shore a Criminal Colection.

Mara: Co mně hodně vadí je trendovost a kopírování zahraničních interpretů, co jsou zrovna v kurzu, proto si na druhou stranu vážím kapel, co si jedou svoje a dělají to dobře: Positive Mind, My Funeral, The Megan Shore, Empty Hall Of  Fame, Kissing The Gravestone a Wave Goodbye.

Děky: U mě je to složitější, jelikož v HC scéně jsem veliký laik, tuhle hudbu poslouchám ani ne 1 rok. Pro mě jsou v ČR top kapely v úplně jiným žánru: Quite Quiet, Photolab, Aneta Langerová pro svůj dokonalej a čistej projev, Hustler State (Best Friends), Kryštof, BPM a Charlie Straight. Z těch tvrdších Skywalker, Dusty Kate (nový věci), Faces Are Fiction, Plus-Minus, Apostate.

Macca: Vyloženě jednoho oblíbence nemám, ale fandím hrozný spoustě kapel, ať už to jsou Kissing The Gravestone, Faces Are Fiction, Spínací Špendlík, Ravelin 7, nebo liberečtí Look Out, Dusty Kate a Exil 51. Snad jsem zmínil ty hlavní :) Jinak co se týče hudební scény, tak mě mrzí malá účast fans na koncertech. Nevím pořádně, jak to funguje v jinejch městech, ale v Liberci je to bohužel dost slaboučký. Když si vzpomenu na libereckou zastávku Stay Positive Tour, kam dorazilo cca 40 lidí, tak ta kvalita ze strany kapel byla mnohonásobně větší než účast fanoušků. KTG si zasloužili minimálně třikrát tolik víc fanoušků. Jinak myslím, že co se týče kapel, je to čím dál tím lepší a vyhranější.

Předskakovali jste bostonské skupině Vanna. Dá se říct, že to byl váš největší koncertní zážitek? 

Lukash: Rozhodně. Je to naše oblíbená kapela a díky Robertu Vlčkovi a agentuře Conspiracy nám to bylo umožněno. Byl to zážitek k nezaplacení, hrozně jsme si to užili, kluci z Vanna byli hrozně přátelský a komunikativní. Tím zpětně děkujeme Robertovi.

Mara: Určitě, i když se nám ten koncert moc nepovedl, mně se splnil sen! 

V Attic Vanity jste si prošli spoustou personálních změn, nyní to již vypadá, že jste našli správnou formaci. Takže už se vaši fanoušci mohou těšit na nové EP či desku?

Lukash: Personální změny jsou občas potřeba, než se kapela dotvoří do celku, aby byl každý člen spokojený s chodem a stylem, jakým se kapela ubírá. Nám to trvalo dlouho a dost lidí se u nás vystřídalo, ale s momentálním složením nám to zatím funguje lépe než kdy jindy.

Připravujeme úplně nový materiál, upravujeme a přizpůsobujeme starší songy do nového kabátu, především zpěvy tím, že máme dva zpěváky (melodický a scream) a trocha synthu pro atmosféru nové tvorby. Novou desku či EP zatím neplánujeme, jsme teprve ve fázi zkoušení, trénování a sehrávání se.

Děky: Ten kolektiv lidí, co je teď v AV, je postaven hlavně na přátelství, spolehlivosti, na chuti dokázat všem, že na to máme, a na radosti z naší hudby. Tohle všechno se pokusíme prodat i našim fans, které jako nový člen zdravím a snad mě budou brát mezi sebe!

Macca: Jak bylo řečeno, zatím hlavně tvoříme a sžíváme se dohromady, abychom mohli lidem ukázat to nejlepší, co dokážeme. Určitě chceme něco nahrát, ale zatím si myslím, že to není na pořadu dne. Čeká nás teď pár koncertů a potom snad do studia.

Mara: Souhlasím, jen prozradím, že první koncert bude 6. srpna na LT Festu v Litoměřicích. Určitě nás přijďte podpořit, bude to velký!

SLÁVA BAREŠ