Report: Žižkovská Noc v Kainu; Praha - 01.03.2013
1. březen sliboval opravdu velkou párty. Žižkovská Noc, která se uskutečnila v 18 klubech, nabídla více jak 100 kapel různých žánrů, a tak si každý mohl namixovat hudební drink přesně podle své chuti. Účastník navíc zaplatil jedno vstupné, ale mohl migrovat do kteréhokoliv ze zainteresovaných klubů v jakýkoliv čas. A to se vyplatí. Mým působištěm se pro tento večer stal RC Kain, kde jsem působil jednak jako pozorovatel a jednak jako účinkující. Trádydá. Vcházím a nasávám atmosféru.
Do klubu jsem se po menším zdržení dostal až kolem 7. hodiny. V tu dobu bylo uvnitř zhruba 70 procent kapacity. Bohužel jsem tak prošvihl vystoupení pražských Sahara a Saved ByThe Fortune. Škoda. První kapelou, kterou jsem ten večer zhlédl, byli slovenští Voice Of Horse. Skupina, o které jsem nevěděl zhola nic. O to víc mě potěšilo, když kluci odpálili svůj nabitý a nudu postrádající set. Střídání řvaných a melodických částí ve slovenštině, podzpěvy, skvělé kytary a bicí, které vše hnaly neúnavně vpřed. Kluci bavili rozrůstající se obecenstvo a kotel se dal do pohybu. Chvílemi náladou a kytarami vzdáleně připomínali Funeral For A Friend. Příjemný začátek večera.
Po slovenské návštěvě se slova chopily domácí kapely. Právě tou první byla smečka, se kterou táhnu už nějaký ten pátek - Citylights. Spolu s mates z kapely jsme tedy připravili nádobíčko a bez dlouhého prodlužování odstartovali náš cca půlhodinový set. Nebylo na co čekat. Kvůli přestavbám se postupně nabrala drobná sekyrka. Jedeme. K našemu potěšení se už na začátku intra prostory Kainu zcela zaplnily. První song a kotel ožívá. Následují další taneční tracky a atleti předvádějí svou fyzičku. Circle pity, stagediving, těla přepadávající přes odposlechy. Lepší reakci obecenstva jsme si snad ani nemohli přát. Zdá se mi, že nestačím ani mrknout, a jsme na konci. Chuligáni v kotli začínají být uškvaření, ale stále fungují. Na konci poslední ho songu mě stahují k sobě, zvedají nad upocené hlavy a posílají až ke vchodu k baru. Tam propadávám na podlahu. Zazvonil konec a jednoho z nejlepších koncíků, které jsme si kdy mohli dát, je konec. Na tohle nezapomeneme.
Čas postoupil a na pódiu se objevili horažďovičtí At8onthepingpongtable. Pomatuji si, že jedna z jejich prvních show proběhla právě s námi, a to v pečeckém klubu Eden. Od té doby se kluci posunuli o ohromný kus vpřed. Svým brutálním deathcorem si po krátké chvilce získali pozornost Kainu. Zpěvák bavil celkem třemi polohami, a to hlubokým growlingem potrubního typu, řevem a deathcorovým skřehotem. Kluci s kytarami, v již klasických „krabích“ polohách, střídavě drtili obecenstvo těžkotonážními riffy a vyhrávkami. Zpovzdálí byly vidět míhající se končetiny mosherů, běsnící Pinpongáče a Kain se skvěle bavil. Potlesk a rychle k baru doplnit tekutiny.
To, co následovalo, mi dle očekávání vyrazilo dech. A troufnu si říct, že nejen mně. Na pódiu se totiž objevila parta lidí, která se tomu, co dělá, věnuje na 120 %. A že to pak JE znát. Po tisícinásobném přehrání EPka Babylon (recenze) jsem si poprvé mohl užít Skywalker naživo. Intro a tančíme. I když „tančíme“ je možná silné slovo. V prostoru před pódiem bylo totiž tolik lidí, že nebylo místo ani pro ztopořený penis o třech centimetrech. Masa těl tak ze začátku fungovala spíše jako vlna, která z vás vymáčkla poslední doušek vzduchu, ve chvílích, kdy vás dohnala. Postupně se však kotel rozehnal do stran, někteří opustili palubu, a po čase se tak dalo i hýbat. Od prvního songu pomáhali Kachnovi s texty věrní fans, kotel byl z vrchu pravidelně zásobován lidským masem a teplota v klubu s každým songem stoupala o 20 °C. Pokud se někdy dostanete na koncert Skywalker a kujete styl, jejž hrají, krom pokopaných nohou si odnesete zážitek, na který se prostě nezapomíná. Od začátku do konce totiž budete věnovat pozornost něčemu, co v našich končinách předvádí jen hrstka kapel, většinou jen zahraniční interpreti. Říká se tomu „profesionální přístup“. Skywalker tedy předvedli zcela vyrovnanou a precizní show, při které nenechali nikoho v klubu ani na moment nudit se. Ano, kluci sice nehrají nic nezahratelného, JENŽE to, co dělají, dělají poctivě, s naprostým přehledem a se stylem jim vlastním. Na ŽN podali výkon, který by se měl promítat začínajícím kapelám jako instruktážní video s titulkem: „Jak má vypadat HC/punkový koncert“. Z kotle odcházím s blaženým úsměvem a zcela promočený.
Trochu nevděčnou pozici ten večer dostali sympaťáci ze Suffocate With Your Fame. Jejich úkolem bylo uzavřít řádění v Kainu. Po Skywalker však velká část obecenstva zmizela. Možná do svých příbytků a pelechů, možná pokračovali dokonat dílo do Matrixu a dalších klubů. Kdo ví. V neprospěch kluků hrála i skutečnost, že od jedenácti právě v Matrixu (od Kainu co by kamenem dohodil) začínal diktovat James Cole. Kluci se však své pozice zhostili s grácií a začali do zbývajících návštěvníků sypat svůj death/metalcore. Žádné mrtvé lamy, žádná odfláknutá show. Šli do toho hned od začátku a naplno. Nasazení, pohyb na pódiu a Jirkův příjemný hlas, který se po úvodu songu mění v hrdelní growling těžkého kalibru. To mě baví. Brutální monstrum, které se většinou valí ve středních tempech, tři kytaristé a jejich tappingové šílenosti, které by mohly někomu znít jako japonská videohra, zahrané s prstem v p… puse, náladové pasáže a celkově přesvědčivá show - to jsou současní SWYF naživo. Já je - nejen po výkonu na ŽN - mohu jen doporučit.
A je po. Koukám na hodinky, sbírám přítelkyni na baru a vydávám se směrem k noře s dobrým pocitem z příjemného a přátelsky laděného večírku, kde jsem toho spoustu viděl, slyšel, poznal a kde jsem opět našel své ztracené bratry. Byl a stále jsem pyšný na organizátory akce, fans a kapely, které jsem měl možnost vidět. Totiž, Žižkovská Noc ukázala, že i u nás je na koho chodit, že i u nás lze zažít koncert na světové úrovni bez účasti zahraničního interpreta a že i u nás má smysl dělat hudbu, protože je lidí, kteří jí dokáží náležitě ocenit. Těším se za rok!
Galerii z Kainu naleznete na FB stránce xMartinezz Photographyx.
