Report: MIGHTY SOUNDS 2014 - den třetí
První část reportu ZDE.
Druhá část reportu ZDE.
Kdo: Hentai Corporation (CZ), Hanba (CZ), Madball (USA), Hundredth (USA), Stick To Your uns (USA), Evergreen Terrace (USA)
Kde: Tábor - Čápův dvůr
Kdy: 13. 7. 2014
Utíká to jak voda a já se probouzím do posledního dne fesťáku. Ten pro mě nabízel nejsilnější line-up celého programu a věřím, že jsem nebyl sám. Opět se můžete na konci článku podívat na videozáznam, ale jeden mi přišel málo na velikost a pestrost jmen, proto na vás čekají rovnou tři, ale už dost bylo řečí, nastal čas na hardcore! Tak se na to pojďme mrknout.
První kapelou, kterou vidím, jsou kontroverzní Hentai Corporation s výborným frontmanem Radkem Škarohlídek. Ten si dokáže vzít do huby každýho, bez nějakých sebemenších pochyb, a to mě hrozně baví! Všechny hovna (fanoušci) pod stagý skákali, jak kapela pískala. I přesto, jaká to je banda vocasů, tak jejich rock’n’roll má prostě říz, doma bych si ho jen tak nepustil, ale kdykoliv mám možnost tuhle bandu vidět, tak neváhám ani vteřinu, protože vždy splní má očekávání! Neumím si představit lepšího otevření posledního festivalového dne, byla to velkolepá podívaná, která se odehrála na hlavní Jan Hus Stagy. Rozhodl jsem se to ukončit ve stejném stylu, jako kapela svůj set. „Dík, jste zlata, Zlatan Ibrahimovič“.
Hanba, nová kapela na scéně, ovšem se členy, kteří se tu už nějaký ten pátek pohybují, což má ve výsledku výbornou hardcore punkovou formaci. Při jejich dvacetiminutovém setu, jsem si pořád dokola říkal, že tohle je to, co scéna potřebuje. Jejich show předčila všechny ostatní, které jsem za svůj život viděl, mezi podiem a kotlem nebyla žádná bariéra, pařilo se všude, protože to do hardcoru přesně patří, jak sám Banán řekl. Toho atmosféra natolik pohltila, až si rozbil mikrofon o čelo, ale troška krve ho nemohla zastavit a kluci pokračovali dál v zuřivém tempu! Z tohohle setu jsem si odnesl, že česká kapela, která se nenechá strhnout mainstreamem, zpívá česky, má energie na rozdávání, hravě strčí do kapsy kdejakou zahraniční formaci, na oznámení jejíhož vystoupení čeká kdekdo jak na smilování. Díky Hanbo, konečně jsem měl tu čest vidět hardcore!
Vystoupení hardcorových legend Madball jsem si rozhodně nemohl nechat ujít, těšil jsem se na ně ze všeho nejvíc, protože jsem ještě neměl možnost je spatřit živě. Už roku 89 vydali své první EP Ball Of Destruction a je jasné, že od té doby se jejich hudba posunula, změnila. Ale ten hlavní stavební kámen tam pořád je. Výborná kytarovka doprovázená silným kopákem a frontmanem, který má světu co říct. Čekal jsem set složený ze skladeb nové desky Hardcore Lives, která vyšla před pár týdny, ale mile mě překvapilo, že zahráli ty nejznámější fláky, k nimž mají videoklipy a jež takřka každý jedinec je alespoň jednou slyšel.
Poměrně nová kapela na světové scéně se představila pod Ice & Fire stanem, a to američané Hundredth. Na ty jsem se těšil taky jako na smilování, protože se za dobu, co hrají, se vyšplhali hodně vysoko - a není se čemu divit. Energická kytarová hudba doplněná o melodické vyhrávky s přesvědčivým vokálem mě naplňovala spokojeností. Obzvlášť když se ozval cover od Nine Inch Nails, troufnu si říci, že tuto píseň zná většina v podání Johnnyho Cashe a myslí si, že jet o originál, a ano, jedná se o nesmrtelnou píseň Hurt. Svůj set složili jak z debutové desky, tak ze dvou nových EP, byla to prima podívaná, co se většinu času odehrávala za doprovodu červených světel, kterou si i vokalista zřejmě užíval, protože neustále lezl na zábranu a řval nadšencům přímo do tváře. FREE MIND / OPEN SPIRIT!
Už pomalu finišujeme, je jedenáct večer a program Jan Žižka Stage ukončuje americká sebranka Stick To Your Guns. Kdybych měl srovnat jejich vystoupení tady a na lipském Impericon Festivalu, tak Mighty hravě vede! Padl první tón setu a z nebe se začal valit déšť, to všem kolem dodalo druhý dech z předešlých vystoupení a opět se pařilo, jakoby to mělo být to poslední, co v životě prožijí. Set byl složen převážně ze skladeb oblíbeného aktuálního alba Diamond, které kapela stále hrdě nosí na své plachtě. Opět se vrátím k porovnání s Impericon Festivalem, tam mi přišlo, že vokalista Jesse Barnett má proslovů až až, ale tady jsem za ně byl fakt rád, skvěle doplňovaly tempo setu. V závěru bych rád vyzdvihl fanoušky, protože texty jednotlivých písní se na mě valily ze všech stran, co vám budu povídat, atmosféra byla taková, že jsem si taky zařval z plných plic singl D(I Am)OND. Myslím si, že fanoušci fotbalu, kteří bedlivě sledovali finále, by ocenili spíše nějaký popík, který by je nevyrušoval, protože tohle bylo peklo, mokrý peklo!
Poslední kapelou večera a festivalu pro mne byli američtí metalcoristé Evergreen Terrace, i přesto, že jsem pociťoval, že mé tělo už déle nevydrží, nemohl jsem si to nechat ujít. Jakmile kapela přišla na stage, mnul jsem si oči, protože obměnili vokalistu, což mi nějak ušlo, i přesto, že to nebyl Andrew, tak nový křikloun mě přesvědčil, že na to vést kapelu takové velikosti rozhodně má! Navíc jeho vokál je mnohem surovější, a tak jsme mohli vidět tvrdší set než kdy jindy, když do toho nepočítáme tedy čisté zpěvy – ty do toho bezpochyby patří a byly na jedničku s hvězdičkou. Překvapilo mě, že hráli spíše starší singly a z aktuální desky Dead Horses vystřihli jen pár kousků. Když měl přijít přídavek, čekal jsem stejnojmenný singl, jenž se na albu nachází, ale naprali do nás cover světoznámého singlu Mad World.
Dozněl činel, byla hozena trsátka a paličky, což znamenalo konec skvělého dne a ještě lepšího festivalu. Byl jsem prvně a rád bych, aby to byl začátek tradice, protože Mighty Sounds má co nabídnout pro každou věkovou kategorii, pro každou hudebně krevní skupinu. Velké díky pořadatelům, účastníkům, bandě skvělých lidí, se kterými jsem si to mohl užít, a hlavně pořadatelům za výborný ročník a festival, kde se člověk cítí jako doma!
DÍKY MIGHTY, ZASE ZA ROK!
MS 2014, den první: ZDE.
MS 2014, den druhý: ZDE.
