Report: Jimmy Eat World + Vivien's Shadow; Praha - 22.06.2013
Existuje spousta možností, jak může dopadnout koncert, na který se chystáte. A to i v závislosti na vašem očekávání. Někdy se těšíte hodně, ale akce se zcela nevydaří. Nebo naopak nic nečekáte, a hups, ze show jsou nadšení. Anebo ideální stav: už předem víte, že vystoupení BUDE parádní, a ono také JE, ba co víc, to celé ještě umocněné na druhou. Jak už možná tušíte, právě třetí možnost je ta, které se mi dostalo při včerejší zastávce americké kapely Jimmy Eat World. Ta letos slaví úctyhodných 20 let existence, navíc od roku 1995 hraje v ustálené sestavě. Což není tak častý jev, držme tedy palce, ať to pánům pospolu vydrží.
Koncert, konaný v pražském Lucerna Music Baru, měl posunutý harmonogram směrem vpřed, neboť se tu o víkendu tradičně koná diskotéka s hity 80. a 90. let. Takže předkapela Vivien's Shadow začala netradičně už v 7 hodin večer. A že tuhle českou formaci neznáte? Určitě nejste jediní, ač už nějaký ten pátek spolu funguje, já měl tu čest až nyní – a byl jsem příjemně překvapen. Žánrově se jedná o směsici indie rocku s odkazem na britskou kytarovou scénu a částečnými vlivy z punk-rocku (však tu také působí hned dva členové z ex-Selfish). Kluci zahráli několik uším lahodících, spíše pomalejších skladeb a nebýt smolného závěru, kdy basákovi upadl ze řemenu jeho milovaný nástroj - pročež nemohl přijít přídavek -, mohly býti dojmy jenom pozitivní.
To nejlepší nás ale mělo teprve čekat... Vše přesně podle plánu, osmá hodina na dosah a arizonští emo rockeři Jimmy Eat World vyvstali na pódiu, aby svůj cca 85minutový set odpálili novinkovou singlovkou I Will Steal You Back z aktuální placky Damaged (recenze). Na tu navázala srdcová A Praise Chorus následovaná My Best Theory. V této době byl klub už solidně zaplněn – odhadem 500-600 lidí -, avšak atmosféra byla poněkud vlažnější. Jak však šly čas a songy kupředu, aplausu, tleskotu a sborového zpívání přibývalo, a to rapidně. Více se začaly stěny otřásat při hitovkách Kill a Work, k nimž si vzal frontman James "Jimmy" Adkins akustickou kytaru a ke stálé čtyřčlenné sestavě se přidal klávesák/doprovodný vokalista. Emoce se zase daly krájet u další v pořadí, baladické Hear You Me, zejména při refrénu „May angels lead you in? / Hear you me my friends / On sleepless roads, the sleepless go / May angels lead you in?“. HUSÍ KŮŽE! Ostatně setlist byl sestaven, alespoň dle mého gusta, na jedničku. Možná chyběl nějaký ten song ze druhé řadovky Static Prevails, naopak sakra potěšila píseň Blister, jež obsahuje jeden z nejlepších refrénů, co jsem od JEW slyšel (kdo mi dá za pravdu?). Zněly tu tedy jak tracky staré – z alb Clarity, Bleed American a Futures – , tak ty čerstvé jako Appreciation či Damage ze stejnojmenného počinu zmiňovaného výše. Nemohla chybět ani legendární Pain, jejíž refrén začínající slovy „It takes my pain away“ vždy bouřlivě odřval snad každý, kdo dorazil. Vše vygradovalo s peckami Sweetness a Bleed American, jejichž atmosféru bych všem nepřítomným rád popsal, ale nejde to, museli byste tu být osobně, abyste pochopili.
Coby vytleskaný přídavek přišly na řadu další tři songy, kde nemohly nebýt Big Casino a zejména pak The Middle. Na konci hlučný aplaus Lucerna Music Baru a upřímné a vřelé poděkování zpěváka Jimmyho , který si evidentně celé vystoupení nesmírně užíval a prožíval. (Z něho emoce přímo sálaly; to basák Rick Burch měl většinu setu neutrální výraz, který občas přerušil jen úsměv, kytarista Tom Linton zase z valné části vypadal zasněně.)
V závěru reportu se neubráním drobnému klišé, a totiž pochválením akce jako celek. Nadprůměrný zvuk, skvělé výkony kapel – a co, že muzikanti nevyvíjeli na stagi takřka žádný pohyb –, solidní návštěvnost + maximálně spolupracující publikum. Jen ten jediný stage diver si svůj skok mohl odpustit, nikdo to nečekal, takže dopad nevypadal moc hezky, však to vyděsilo i samotné JEW. Naštěstí to byla jen ojedinělá výjimka, co se týká negativ, a všichni si proto mohli s sebou domů odnést neskutečný, skoro hmatatelný zážitek, na který se jen tak nezapomíná.
Všechno nejlepší ke dvěma dekádám, Jimmy Eat World, doufám, že se tu zase brzy ukážete. Tahle „oslava“ totiž byla famozní!
Setlist, ač si nejsem jistý, že ve správném pořadí, si prohlédnete v tomto odkazu.
Desítku fotografií z koncertu pak můžete zhlédnout na našem Facebooku.
(Video pořízeno Aliaksandrem Lapotkou.)
