KOBLÍŽC! - 3+ (2014)

Datum vydání: 3. 9. 2014
Label: Warner Music
Délka: 40:00 / 11 skladeb
Odkaz: https://www.facebook.com/koblizci
Země původu: Česká republika
Žánr: Pop-punk
+ originalita, dospělejší hudba i texty, energie, zvuk
- textům je hůře rozumnět,některé skladby trochu splývají

Hodnocení: 80 %
Doporučené skladby: Transplantuj infekci, Rádio, Zřízenej

Parta post-pubertálních cápků ze Šumperka vydává po třech letech novou řadovku 3+. Nebudu zastírat, že patřím mezi velké příznivce této kapely – vždyť díky ní jsem před pár lety sám zatoužil založit kapelu, s kterou bychom mohli dobývat nejedno dívčí srdce. Bavila mě pro ně typická „ulítlost“ na koncertech a jednoduchý, česky zpívaný pop-punk o holkách, party a skejtování.  Pokračuje nová deska v tomto duchu? Odpověď zní: ne! Za ty uplynulé tři roky se u Koblih odehrálo spoustu věcí, ať už šťastných či nešťastných. Výhra v Českém slavíkovi za Objev roku, stovky odehraných koncertů, vlastní pořad na Óčko TV nebo bohužel i odchod kytaristy Brandyho. Všechno se na nové nahrávce výrazně promítnulo. Kapela zvážněla a novými songy si dláždí cestu k hudební i životní dospělosti.

Pojďme si to tedy rozebrat do detailu. První, co na pohled zaujme, je moderně zpracovaný obal vyladěný do zajímavé zeleno-modré barvy s mírně sci-fi odérem, který už na první pohled signalizuje změnu oproti minulým „ujetým“ počinům. Teď už ale zpátky k hudbě. Kdo čekal pro Koblížky typické čtyřakordové odrhovačky typu Sk8 Party nebo Emo song, toho musím zklamat, hudba je tu celkově mnohem rozmanitější. Co se týče vlivů, Koblížci se pohybují někde mezi americkým pop-punkem (např. Blink-182, Four Year Strong) a českým pop-rockem napříč scénou. Dalo by se říct, že je to mix amerického donutu (to, co žere Homer Simpson po tunách) a klasické české koblihy s marmeládou. Výsledná kombinace překvapivě chutná výborně. Těch „zápaďáckejch“ vlivů je tu opravdu hodně, ať už v dubstepem okeřeněném popíčku Rádio, funky začátkem v Nechte mě být nebo indie-punkovou peckou o prcání Fokumé. Samostatnou kapitolu tvoří texty, které píše zpěvák a kytarista Josie. Jsou hravé, plné různých slovních hříček a dvojsmyslů. Ať už si tedy chlapci vylévají srdíčko nad tím, jak je k nim dnešní svět nefér, anebo zpívají o svých stavech zkouřenosti, všechno zní přirozeně, uvěřitelně a vůbec ne vyumělkovaně. Každý si v těchto příbězích ze života určitě najde to své.

Já osobně tu mám dva jasné favority. První se jmenuje Transplantuj infekci, hodně temná a na Koblížky nebývale depresivní píseň s textem o zkažených Vánocích podpořená vydatně syrovým až grungovým kytarovým riffem. Celá píseň má takový jedovatě upřímný zvuk, který mému uchu velmi lahodí. Druhá píseň následuje hned po výše jmenované a zároveň celé album zakončuje. Jmenuje se Zřízenej, píseň zřejmě napsaná při návratu z nějaké kalby, opět s nebývale ponurou náladou. Zpěv končí sloganem, že „přátelství je víc než láska“ a pomalu se ztrácí do ticha. Jenže pak přijde teprve samotný vrchol, instrumentální kytarová smršť, která v mých uších vyvolává totální eargasm. Je vidět, že kluci se také instrumentálně posunuli o několik levelů výš. To samé platí i o zvuku, který je energický a má pomyslné „koule“. Post-produkce probíhala v Londýně a na výsledku je to v tom nejlepším slova smyslu znát.

Sečteno, podtrženo, nová deska Koblížků dokazuje, že nejsou jen sladký produkt pro zvlhlé třináctky, ale plnohodnotná kapela se vším všudy, které to úžasně hraje a má svou budoucnost ještě daleko před sebou. Svojí tvorbou rozhodně pozitivně přispívá domácí pop-punkové scéně, a to musí po tomto albu uznat i seběvětší haters této partičky. Myslím, že se tu najde ještě plno lidí, kteří se s chutí do tohoto sladkého pečiva české scény rádi „zakousnou“ .

Deska k poslechu na Spotify.

 Pawlie