High Five - Dear Anna (2011)

Rok vydání: 2011
Label: Česká muzika
Délka: 16 minut; 5 skladeb
Odkaz: https://high-five.cz
Země původu: Česká republika
Žánr: Pop / Emo / Alternative rock
Hodnocení: 75 %
+ příjemné melodie
- píseň Take a Mirror
Doporučené skladby: Gasping; Time to Change

Již podruhé v krátké době se mi do rukou dostalo album od vydavatelství Česka muzika. Po nedávné  recenzi  na Call The Summer od River Jordan vás vítám u zhodnocení EP Dear Anna pražské skupiny High Five.

Jelikož tato formace funguje poměrně krátce, je na místě rychlé představení. Zrodila se kolem zpěváka Jana Richtera (ex-My First Date), pod jehož jménem působila v začátcích. Od června minulého roku započaly práce na natáčení debutu a v jeho průběhu se událo několik personálních změn. Kapelu opustil baskytarista i bubeník. Za bicími tedy uslyšíme pouze hostujícího Stanislava Matouška, který obvykle doprovází Mekyho Žbirku nebo Michala Hrůzu. Finální podoba desky vyšla v prosinci a producentským perem se pod ni podepsal Kuba Alexa.

Pětistopá placka uteče jako voda a rozhodně ve vás zanechá pozitivní pocity. Jako nejvýraznější klady bych zdůraznil velmi příjemně působící tóny, doplněné emocemi nabitým hlasem Honzy Richtera a výborné instrumentální pojetí. Asi nejvíce jsem si užíval spojení kytar a piana. Doufám, že se tohoto prvku High Five budou držet i nadále. Samozřejmě nechci odsunout do pozadí další nástroje. Nemůže vám uniknout, že se sešla parta ostřílených hudebníků. Povedlo se také zapojení hostů: violoncello Terezie Kovalové a saxofon Marka Černého zvuk desky dokonale dokreslují. V budoucí tvorbě bych si dokázal představit více podobných experimentů!

Abych pouze nechválil. Každý si najde nějakou tu výtku a má se bude týkat třetí písně s názvem Take a Mirror. Jakmile jsem s jejím příchodem zaslechl znít elektro-aranže, věděl jsem, že je něco špatně. V poslední době se jedná o až moc populární prvek, nicméně bych ho mohl s klidným srdcem postrádat. Čeho je moc, toho je příliš. Nechci říct, že se bavíme o úplně špatné skladbě, ale když si užíváte pomalé melodie "Drahé Anny" a v půlce alba na vás vyskočí tato taneční věc, najednou nevíte, kde jste. 

Nyní pár slov na závěr. Kluci mají našlápnuto na slibnou kariéru a tvoří hudbu, jež dokáže zaujmout i širší spektrum fanoušků. Svou prvotinou ve mně probudili hlad po další várce nahrávek. Doufám, že se příště dočkáme už počinu dlouhohrajícího formátu.

Sláva Bareš