Four Year Strong - In Some Way, Shape, Or Form (2011)

Datum vydání: 08.11.2011
Label: Decaydance / Motown Records
Délka: 40:55; 12 skladeb
Odkaz: fouryearstrongmusic.com
Země původu: USA
Žánr: Pop-punk
+ chvílemi úplně jiné než předchozí tvorba; nápaditost
- místy příliš tuctové
Hodnocení: 75 %
Doporučené skladby: Just Drive; Stuck In The Middle; The Security Of The Familiar, the Tranquility Of Repetition

Na nové album této čtveřice z amerického Worcesteru jsem byl opravdu hodně zvědavý. V dubnu totiž opustil kapelu klávesák Josh Lyford, který výrazně ovlivňoval její hudební směr. Nyní nejspíš působí ve svém vlastním projektu pojmenovaném Foxfires. Každopádně alba Rise or Die Trying a Enemy of the World se bez něj neobešly.

Syntenizátory jsou tedy pryč a chlapci se museli spolehnout pouze na oblíbené změny tempa a výborné vokalisty Dana O'Connora a Alana Daye. Dovolím si říct, že ti obstáli na výbornou! Místy se dočkáme skvělých popěvků, které bychom v předchozí tvorbě hledali jen velice těžko. Na druhou stranu v některých částech písní mi běhalo hlavou: „Tohle už tady přece párkrát bylo…“ Každopádně nazpívané je to opravdu moc hezky.

Jak už jsem řekl, Four Year Strong znovu nezapomněli většinu skladeb zaopatřit svými typickými breakdowny. Ty znovu dělají jejich písně pestřejší a zajímavější, i když bez syntezátorů už nejsou tolik výrazné. Prázdná místa po nich se tedy zaplnila jinak. Tak například hned v první písni pojmenované The Infected si Dan vystřihne malý rapový part. Je to k neuvěření? Možná ještě větší překvapení zanechala kapela naopak až na úplném konci alba. Piano jsem zde totiž opravdu nečekal. Skladba Only the Meek Get Pinched, the Bold Survive tedy krásně uklidní rozdrážděné sluchovody, které předtím zažívaly více jak 40 minutový pop-punkový nářez.

Ano, je to přesně tak. Deska In Some Way, Shape, Or Form zní pop-punkově. Je svižná, kvalitní a má svůj vlastní osobitý zvuk, avšak náznaky melodického hardcoru tu už nejsou téměř žádné. To ale není ke škodě. Dva největší hity alba, tedy Just Drive a Stuck In The Middle, znějí výborně a ostatní songy nejsou také vůbec k zahození. Přesto ale, alespoň podle mého názoru, toto album zůstává ve stínu jeho dvou předchůdců.

Vojtáno