Blessthefall - Hollow Bodies (2013)
Datum vydání: 20. 8. 2013
Label: Fearless Records
Délka: 46:15 / 11 skladeb
Odkaz: https://www.facebook.com/blessthefall
Země původu: USA
Žánr: Post-hardcore
+ zvuk; agresivita; kytaristé; hosté; opět nechybí pomalá skladba
- texty
Hodnocení: 90 %
Doporučené skladby: You Wear A Crown But You’re No King; YoungBloods; Open Water
Blessthefall, americká post-hardcorová banda, jejíž boom přišel s druhou studiovou deskou Witness roku 2009. Protože za původního zpěváka Craiga Mabbita nastoupil Beau Bokan, s jehož příchodem se rozpadla jeho předešlá kapela Take The Crown. Musím říci, ještě že je Mabbit pryč a Take The Crown taky, protože blessthefall stvořili další výbornou desku Hollow Bodies.
Po zveřejnění pilotního singlu You Wear a Crown, But You’re No King jsem začal netrpělivě čekat a těšit se na další části, a musím říci, že se čekání vyplatilo! Jedná se o nejtvrdší počin kapely za celou její letitou éru. Za to může menší četnost čistých vokálů a logicky více agresivního křiku, a to za doprovodu skvělých kytarových vyhrávek. Ty někomu uvíznou v hlavě možné i více než refrény, tím nechci říci, že by stály za nic, v některých písních jsou více než zdařilé. Ohledně čistých vokálů nijak nekřivdím Beau Bokanovi, který má návykovou barvu hlasu a díky ní podává opět stoprocentní výkon. Opět mě utvrdil, že se mu v tomto žánru žádný jiný zpěvák nevyrovná. Čisté vokály k Blessthefall prostě patří, kdyby tam nebyly… tak si troufám říci, že by se kapela mohla zařadit mezi další stovku nudných a nezáživných skupin. Velká změna v podobě křičených vokálů, ty mají letos mnohem větší vliv, díky nimž ve výsledku zaručeně překonaly předchozí počin Awakening (recenze). Jsou mnohem vyspělejší a díky hostům také rozmanitější, více technické. Na desce uslyšíte křičet Jesse Barnetta (Stick To Your Guns), nebo Jaka Luhrse (August Burns Red). Tito pánové dodali nahrávce ještě větší koule! Posledním hostem je zpěvačka Lights, manželka frontmana Beau Bokana, ta na koulích zase ubrala. Protože si společně střihli milostný duet, ve kterém není třeba hledat žádnou vědu, je naprosto prostý a jednoduchý. Pomalý klavírový start, výtečný Beau, vystřídaný houslemi a sladkou Lights… který se po čase vyvine do společné a hlasitější části. Celá tato nádhera trvá 7 minut a pro mě rozhodně nejpovedenější píseň na albu, srší z ní emoce a je znát, že text je napsán přímo od srdce. Na žádném ze tří posledních alb nechyběl pomalý song a moc mě potěšilo, že letos tomu není jinak.
If your love is just a dream, don’t wake me up
It’s hard enough to face the world alone
If your love is just a dream, don’t wake me up
It’s hard enough to face the world alone
You are the one I waited for, I knew it all along
You are the one I’m fighting for, I knew it all along
Ostatní texty nejsou tak zdařilé, je to taková střední cesta všech metalcore / post-hardcore kapel. Narážky na chování lidí dnešní doby, pak samozřejmě láska a víra. Možná jsem metafory nepochopil, ale přijdou mi ohrané a nedomyšlené, bohužel.
Album Hollow Bodies předčilo mé očekávání, i když to není nic nového pod sluncem, tak i přesto zabaví na dlouhé hodiny. Troufnu si říci, že každého fanouška uspokojili! Pokud kapelu znáte ze starších písní a moc se vám nelíbila, zkuste jí dát šanci znovu. V letošním roce mne nebavila žádná placka natolik; a troufnu si říci, že mě letos už nic nepřekvapí. Deska roku!
