Alkaline Trio - Damnesia (2011)
Datum vydání: 2011
Label: Heart & Skull / Epitaph
Délka: 50:03; 15 skladeb
Odkaz: www.alkalinetrio.com
Země původu: USA
Žánr: Punkrock / Acoustic
+ tracky mají zcela nové aranžmá; vyspělost desky; čišící pohoda; chytlavost
- nemusí sednout každému; delší stopáž
Hodnocení: 75 %
Doporučené skladby: This Could Be Love, Clavicle, The American Scream
Neboť už jsme slyšel několikero živých akustických vystoupení Alkaline Trio, bylo mi jasné, že speciální album, které si pro nás přichystali, nemůže dopadnout špatně. A trefil jsem se. Kapela - na základě fanouškovské oblíbenosti - vybrala svých dvanáct starších skladeb, ke kterým přidala dvě nové a jednu coververzi. To vše se hodilo do akustické podoby a upravilo se aranžmá, čímž pánové mohli naplno využít dvou kytar, upravených bicích, trochy syntetizátorů a navíc třeba takového piána. To je geniálně použito např. v úvodu třetí písně This Could Be Love či v celém songu The American Scream, díky čemuž mají tyto tracky neuvěřitelnou, tesknou atmosféru.
Naopak pecka Mercy Me působí nesmírně vesele, a to i přesto, že texty tohoto tria nebývají zrovna pozitivní. Co se týká nových písní, jimiž jsou Olde English 800 a I Remember A Rooftop, tak mě spíše zaujala druhá jmenovaná. V té zpívá místo frontmana Matta Skiby baskytarista Dan a jeho hlas a frázování se zde poslouchá opravdu pěkně. Cover skladby I Held Her In My Arms, původně nahrané od alternative rockové formace Violent Femmes, je zase takový skočný a ulítlý. Sice by mě vůbec nenapadlo, že takovotou věc si Alk 3 můžou vzít na předělání, neboť to je úplně něco jiného, než co bychom čekali, ale zároveň to ve vás dokáže vzbudit zájem. No a závěrečná hitovka Radio je pak už kapitola sama pro sebe. Kdo zná, ten ví.
Nemá cenu dále řešit, jak která píseň v nové podobě zní - pro fanoušky Alkaline Trio je nová deska s titulem Damnesia povinností. Poslech je to totiž minimálně příjemný. Na druhou stranu si netroufám odhadnou, jak moc dokáže zaujmout posluchače tvorbou této chicagské party netknuté. Ale minimálně za vyzkoušení to určitě stojí! A je jedno, zda-li dotyčný normálně poslouchá tvrdé věci, nebo naopak popík.
JONASH
