Yellowcard - Southern Air (2012)
Datum vydání: 14. 8. 2012
Label: Hopeless Records
Délka: 39:24 / 10 skladeb
Odkaz: https://www.facebook.com/yellowcard
Země původu: USA
Žánr: Pop-punk / Alternative rock
- přeci jen menší počet hitovek; nic nového ani v rámci scény, ani kapely
Hodnocení: 65 %
Doporučené skladby: Awakening, Surface Of The Sun, Always Summer
Hned v úvodu předesílám, že jsou Yellowcard dle mého nejlepší současnou pop-punkovou formací. Ti, kteří s názorem nesouhlasí, nechť si poslechnou sedmou řadovku When You're Through Thinking, Say Yes (2011). Ta je doslova klenotem v rámci žánru, a i proto jsem se obával, jak že se pánům podaří na tento počin navázat.
Něco mají tato alba podobného - obě se musejí více naposlouchat, abyste se do nich řádně ponořili. Novinka Southern Air začíná více než slibně. Awakening je otvírák se vším všudy, chytlavý kytarový riff baví a letní pohoda, která se při poslechu z repráků line, je takřka hmatatelná. Druhý Surface Of The Sun stojí také za zvýšenou pozornost, ale zastavím se až u prvního singlu Always Summer. V jeho případě se odvážím tvrdit, že se jedná o jednu z nejlepších pop-punkových písní v historii. Výborná kytara, příjemný text, výrazná basa zejména v první sloce a úžasné houslové sólo, u něhož až mrazí.
Další písně už jsou bohužel slabší. Neříkám špatné, to ne (!), ale spíše průměrné a hůře zapamatovatelné. Ono nelze nesrovnávat s předchozí When You´re... nebo legendární Ocean Avenue – a z obou soubojů odchází novinka jako ten poražený. Čekal jsem něco víc. Kapela si přeci jen jede stále to samé, ačkoliv se na druhou stranu nedá říci, že by to bylo na škodu. Moje úvodní věta tak stále platí, ale možná bych před nahráváním příští studiovky zvolil delší pauzu...
+ letní atmosféra; hit za hitem
- slabší než předchozí album; špatně načasované datum vydání; nic nového
Hodnocení: 80 %
Doporučené skladby: Awakening, Surface Of The Sun, Always Summer
Vydat další desku rok po té předchozí? Zní dost podobně, protože čekat od téhle kapely změnu je bláhové, stejně jako si myslet, že se někam pohne kvalita. Ne, o Emmure už jsem psal a i když srovnávat je s Yellowcard je asi jako bramboru a šroubovák řadit mezi oblečení, mají tyhle kapely společné právě výše napsané.
Kluci z Jacksonville neusnuli na vavřínech po předchozí perfektní platňi už je tu deska další. Singl ji kompletně předurčil, jen tomu škodí vydání až v půli srpna. Správná letní muzika podle mě není šmrnclá latino-amerikou a nepatří na pláž, kde černošky natřásají prdele. Správná letní muzika posluchači vsugeruje léto, i když venku lezou lední medvědi. A přesně tohle je Southern Air splněno! OK, furt je to Yellowcard standard, který ale s Ocean Avenue nastavili HODNĚ vysoko (ne-li pro pop-punkrock nejvýš!). OK, Ryan furt zpívá o tom samém. OK, WYTT,SY byla o něco lepší. Tak co? Tohle album hřeje u srdíčka a nepřestane bavit asi nikdy, i díky sem tam sólíčku na kytaru a více prostoru pro Seana Mackina, ale hlavně pro ty refrény,ach! Nejlíp u mě funguje úvodní triptych, intenzita ale neslábne, to ani náhodou (Ten je fakt doják!). A sic je to jednoduché, Yellowcard se kdožvíproč neoposlouchají.
Šortky, tílko, žabky a Southern Air jsou součást každého léta, od teď!
+ slibný začátek; Keyovi to pořád zpívá
- slabší kopie desky předchozí; „Here I Go“ a „Here I Am“ popěvky zhruba v každé druhé skladbě
Hodnocení: 60 %
Doporučené skladby: Awakening, Surface Of The Sun, Always Summer
Odmlka necelý rok a půl a další deska. Ono se to zdá jako doba relativně dlouhá na: změnu v myšlení muzikantů, experimenty, tvorbu zbrusu nových skladeb a slušivou mixáž. V případě Yellowcard to ale znamená nulovou renovaci přístupu k „jejich“ pop-punku, nahromadění nejslavnějších popěvků, zmixování těchto do něčeho trochu stejného a vydání slabšího odvaru poslední When You’re Through Thinking, Say Yes.
V podstatě jde stále o to samé. Máte Yellowcard rádi a neunavila vás ani sedmá studiovka? V tom případě vás neunaví ani ta osmá. When You’re Through Thinking, Say Yes měla povedené části, to bezpochyby. Southern Air je má také, je jich jen podstatně méně. Silný začátek odrážející se ve skladbě Awakening, slušné dvojce Surface Of The Sun... postupem desky však kvalitou rapidně padá dolů a na konci u eponymní skladby Southern Air si řeknete, že Yellowcard vyždímali i ten úplně poslední nápad. Co může přijít dál? Ono je to jedno, protože se najde opravdu obrovská masa lidí, kteří tuhle "keyovskou" muziku budou žrát i ve sté kopii jako s navijákem.
+ začátek alba; housle; vokál
- deska je uspěchaná; druhá půlka skladeb se rychle ohraje
Hodnocení: 65 %
Doporučené skladby: Awakening, Surface of the Sun, Here I Am Alive
Nevím, zda za to mohou housle, nebo Ryanův skvělý vokál, ale Yellowcard vždycky zněli tak trochu jinak než ostatní zástupci tohoto žánru. A nejobdivuhodnější je, že svůj specifický zvuk si dokázali udržet po celou svou kariéru. Nová placka se tedy moc neliší od ostatních. Žádné experimenty, prostě stále stejná metoda tvoření písní. Je to asi zvláštní, ale mi to ani tolik nevadí. Přesto má tahle nahrávka i svou slabou stránku. Zmáčknete play a v uších se vám rozezní krásný melodický song Awakening, kterému vážně nemám co vytknout a baví mě, i když ho poslouchám stále dokola. Následuje Surface of the Sun, jenž mě baví úplně stejně. Zato Always Summer už mě přijde o poznání nudnější, ale dobře, album ještě chytí druhý dech díky skladbě číslo čtyři. Tou je druhý singl Here I Am Alive, prostě jasný povedený hit s nezapomenutelným refrénem, jenže po něm už to všechno upadne a ztratí šťávu. Na prvních pár poslechů to na mě fungovalo, ale čím víc jsem Southern Air poslouchal, tím víc jsem měl chuť ho v půlce prostě vypnout.
Škoda, ale věřím, že věrní fanoušci této pětice budou s výsledkem spokojeni. Já mezi ně ale nepatřím a myslím, že tahle banda má ještě na mnohem víc a možná měli strávit o trochu víc času zkoušením, protože svou poslední studiovku nejspíš trochu uspěchali. I přesto má ode mě nadprůměrné hodnocení, jež si po právu zaslouží.
VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ: 67,5 %