The Paranoid - Dva svety (2012)

Datum vydání: 29. 2. 2012
Label: DIY
Délka: 40:58; 12 skladeb
Odkaz: https://bandzone.cz/theparanoid
Země původu: Slovensko
Žánr: Rock / Screamo

+ zpěv; kytary; vyrovnanost

- píseň „Noc patrí nám“

Hodnocení: 85 %

Doporučené skladby: Je v nás viac; Zachráň ma; Skúsiť raj

The Paranoid jsou další z řady slovenských skupin, jejichž popularita míří v současnosti strmě vzhůru a za hranice Slovenska. V době vydání jejich prvního alba Posledný nádych o nich v ČR vědělo, troufnu si říct, jen pár jedinců. Od té doby kluci poctivě koncertovali, vyhráli nějakou tu soutěž, natočili pár videoklipů a celou tu cestu prozatím završili vydáním alba Dva svety.

Pokud patříte k těm, kteří slyšeli zmiňované první album, víte co od této formace čekat. Jestliže nevíte, jde jednoduše řečeno o takový kříženec mezi rockem a post-hardcorem s přídavkem kytarových sól, slyšitelně inspirovaných klasickým heavy metalem. U kytar se chvíli zastavím, protože ty má na starosti Roman Birkuš, což je podle mě jeden z nejlepších CZ/SK kytaristů (někdo si ještě možná vzpomene, že hrál i v Rosemaid, hudební skupině Mira Šmajdy). Každá píseň je díky tomu obohacená o již zmiňované klasické kytarové sólo. Žádné z nich sice není zrovna dechberoucí, ale do písní přesně pasují a v dnešní době, kdy už se na sóla příliš nehraje, jde určitě o prvek, kterým se The Paranoid trochu odliší od podobných kapel.

Za mikrofonem má svoje místo Igor Belaj a jeho hlas taky nepatří zrovna k těm obyčejným. Oproti minulému albu se jeho projev dokonce ještě zlepšil, hlavně ve výškách je to poznat a celkově jeho hlas působí opravdu příjemně. Kromě Belajova zpěvu ještě v písních objevuje Birkušův velice dobrý scream. Ale aby se všechno nemotalo jenom kolem dvou lidí, rytmická sekce ve složení Patrik Sýkora – Pavol Buranský odvádí také výtečnou práci a i díky nim celé album tak hezky „šlape“.

Tohle jsou ovšem všechno jednotlivé elementy. Hlavní síla alba spočívá v jeho vyrovnanosti, bohužel tedy s jednou výjimkou. Tou je píseň Noc patrí nám“, která má pro skupinu asi zvláštní význam, jinak si nedovedu vysvětlit, že se dostala do konečného výběru, a dokonce na ni vznikl klip. Prostě do celkové nálady moc nezapadá. Ale zpátky k vyrovnanosti. Díky ní jsem měl docela problémy vybrat tři doporučené skladby, takže je berte s rezervou a poslechněte si tuhle desku od začátku do konce, vyplatí se to. Už jenom proto, že úplný závěr alba je perfektní a zanechá v člověku chuť začít znova od začátku.

David Vítek