Rozhovor s kapelou the.switch - Na Dosah Tour 2012

Pozor, the.switch vyjíždí na klubové turné! A to je dostatečně velká událost, aby si zasloužila naši pozornost. O Na Dosah Tour 2012 jsme si popovídali s kytaristou kapely Majkláčem.

Jaký bude hlavní motiv chystaného turné Na Dosah Tour 2012?

Nevím, jestli se to dá označit přímo za hlavní motiv, ale budeme po delší době hrát nové skladby, které budou tentokrát dost jiné. Je v nich opravdu velké množství elektronických zvuků, ruchů, a dokonce i symfonických aranží s nástroji jako tympány, harfa, kontrabasy apod.

A kdy tedy konečně vyjde part III?!

Se začátkem turné v Praze 21. března bychom měli mít už „trojku“ vylisovanou na CD, čímž celou trilogii uzavřeme. V tuto chvíli jsou skladby víceméně hotové a brzy se společně s Ecsonem Waldesem ze studia Biotech pustíme do závěrečného mixu a masteringu.

Když už jsme u té trilogie, popiš nám váš vývoj, kam se vaše hudba posunula za ty roky, co na ní pracujete?

Původním cílem konceptu trilogie bylo zkusit si na třech menších celcích nová žánrová teritoria a vyhnout se nekonzistentnímu roztříštěnému albu. Na prvním a třetím EP jsme uhnuli docela výrazně z našeho zvuku i stylu a bylo to pro nás po 15 letech skvěle osvěžující. Dobrá zpráva je, že nám klasické switchoviny pořád lezou z rukou. A jen teď během skládání ambientně elektronické trojky jsme připravili tři nové skladby, které jsou, troufám si říct, skvělé a které půjdou na naši novou desku. Na skládání také mělo dost podstatný vliv, že jsme z původního časově náročného jamování ve zkušebně přešli na efektivnější cestu předprodukce v domácím studiu. Můžu nyní z tepla domova složit v podstatě plnohodnotnou skladbu včetně všech nástrojů a přes dropbox ji sdílet se zbytkem kapely. Ti na ní mohou doma dál pracovat. A když je hotová, všichni se jen naučí už dokončenou skladbu na živou zkoušku, kde se doladí nálada, feeling a zvuky živých nástrojů. Kvůli skládání doma jsem se dokonce začal učit na klavír a naprosto jsem tomu nástroji propadl. Na trojce Na dosah jsou už mnou nahrané klavírní party.

Jaké kapely s vámi pojedou tour? Dočkáme se nějakých zajímavých hostů?

Nemáme to tak, jako když hvězda světového formátu jede po Evropě s jedním stálým supportem. Celé naše tour je poskládané z klubů napříč republikou, kde si každý organizátor sám určuje koncept večera. Dnes je v Česku velmi běžné, že si promotér sám vybírá předkapelu podle popularity headlinera. Když cítí, že by bylo dobré publikum doplnit o lokální omladinu, navrhne nám jako support místní nadějnou teenage partu, která v tu dobu zažívá v konkretním městě nějaký boom. Jednak si tím buduje tu místní kapelu a pomáhá jí a na druhou stranu tak vytvoří určitý generační most, kdy staršího headlinera dál představí mladým, kteří na koncerty teprve začínají chodit. Získají na tom úplně všichni a je to dle mého názoru v současnosti nejlépe funkční model. Abych ale byl také trochu konkrétní, hrozně moc se těšíme na první zastávku tour v Praze, kde s námi vystoupí vycházející hvězdy The Truth Is Out There, kteří zazářili na loňském Bandzone Showcase. Jejich mix metalcoru, silných refrénů a dubstepových a trancových spodků je strhující jako máloco.

Po dvouleté pauze se vracíte zpět do klubů. Ty osobně máš raději pódia velkých akcí a festivalů, nebo se raději užíváš stísněné prostory klubů?

Osobně mám raději kluby. Ten kontakt s publikem mi na festivalu skutečně chybí. Venku na velkém pódiu máš sice obrovský komfort, čerstvý vzduch, hodně prostoru, klid pro přípravu techniky a obvykle i velmi čistý zvuk, záměrně neříkám skvělý. Ne tak často se mi ale stane, že by mě mrazilo napětím v zádech, že by mě atmosféra pohltila tak, abych po koncertě seděl s ručníkem přes hlavu a nemohl půl hodiny mluvit. To vše prožívám v klubech docela často. Opravdu moc se těším na tohle turné a na ten zvukový masakr, který tě fackuje ze všech stran.

Je nějaké místo (klub), na které se chystáte a ty se obzvláště těšíš?

My hrajeme už 15 let a Česko máme sježděné opravdu křížem krážem. Téměř s každým místem, kde budem vystupovat, máme spojené nějaké příjemné vzpomínky. Hodně se těším na pár nových klubů, které během naší klubové pauzy vznikly. Např. death magnetic v Domažlicích, kde vystoupíme společně se skvělými Elementary. No a také se těším na hlavní koncert turné v Pražské ROXY, kde jsme od předskakování na vyprodaném koncertu Disturbed nevystupovali.

Vyrazí s vámi i Vanja a celé technika, kterou jste vozili po festech?

Vanja je už úplná samozřejmost. Dokonce nyní vedeme debaty, že bychom ho začlenili jako stálého člena kapely. A co se týče techniky, budeme to muset samozřejmě trochu „zkrotit“. Sice jsem se úplně zamiloval do své stěny 6 fantastických HARDBOX reprobeden, ale na klubových pódiích bych s nimi zabral polovinu pódia. Vymýšlíme v těchto dnech nový, kompaktnější setup, ale na zvuku by to v podstatě nemělo být poznat.

Asi každého zaujme velmi povedený poster k Na Dosah Tour 2012, kdo jej má na svědomí?

Byl vždycky náš sen udělat takto stylizovanou fotku. Jen na přípravách a jednáních s různými profíky z oblasti fotografie a postprodukce jsem strávil měsíce. Jsem šťastný, že se mi podařilo pro tento projekt získat tak úžasný umělce, jako jsou fotograf Lukáš Dvořák a multitalentovaný kreativní grafik Tomáš Müller. Chtěli jsme na fotografii zachytit určitý rozpor mezi naší poměrně uhlazenou stylizací spojenou s určitou dospělostí a až brutální energií a špinavým zvukem, který je pro the.switch typický. Ten příliv nespoutané energie, jenž nejde zastavit a který strhává vše s sebou, je vyjádřený nakloňenou střechou, po které se řítíme dolů z obrovské výšky, a je zřejmé, že nám není pomoci. Přesně tak se totiž cítíme na našich převážně klubových koncertech. Síla a energie, která nás pohlcuje a nejde z toho vystoupit.

Na závěr čtenáře pozvi na Na Dosah Tour 2012!

Pokud i vy chcete prožít pocity člověka, řítícího se ze střechy mrakodrapu, nenechte si ujít některou ze zastávek našeho turné. Máme toho po dvouleté pauze v sobě opravdu hodně nahromaděného a chceme to do vás naprat v maximální kadenci!

Sláva Bareš