Rozhovor s kapelou Enter Shikari

Vlastní label, mnohačetné ocenění, spousta, ale opravdu spousta vedlejších aktivit a k tomu letos nové album Flash Flood Of Colour (recenze). Abychom obsáhli všechno zajímavé, museli bychom mít na rozhovor s Enter Shikari tak 2 dny. To bohužel není možné (zatím), tak alespoň přinášíme něco málo z jejich tourbusu před vystoupením na Rock For People 2012. Na otázky mi odpovídali zpěvák Roughton "Rou" Reynolds a bubeník Rob Rolfe.

Proč jste se rozhodli nahrát poslední album v Thajsku?

Rou: Protože je to nádherný místo, studio bylo absolutně úžasný a dostali jsme dobrou nabídku. (smích)

Rob: Kterékoliv studio, ve kterém jsme nahrávali, nás inspirovalo. Ať už je to zadní část tourbusu nebo idilycké Thajsko. Jde o to, že to bylo vážně dobré místo, díky kterému jsme mohli uniknout všem druhům vyrušování. Snažili jsme se soustředit na to, abychom ze sebe dostali ten nejlepší zvuk. Když jsme se tam dostali, už jsme měli většinu alba napsanou, ale i tak je ve studiu vždy spousta kreativity. Bylo velmi jednoduché se tam uvolnit - bydleli jsme tam, měli bazén a bylo krásný počasí... Prostě se tam soustředíš snadněji než v uspěchaném Londýně, nebo nějaké kobce v podzemí. Pomáhá to mít čistou hlavu i mysl.

Takže tam pravděpodobně půjdete i příště?

Rou: Rádi bychom, ale ještě nevíme. Na to je ještě příliš brzo.

Rob: Možná si tentokrát zaletíme do Mongolska. (smích)

Navštívili jste někdy podobný festival, jako je Rock For People, jako běžní návštěvníci?

Rob: Reading Festival je jeden z našich oblíbených, byli jsme tam třikrát nebo čtyřikrát jako návštěvníci a pak jsme tam začali hrát. Taky můj kamarád má jeden hodně malý, spíše lokální festival v našem domovském městě, tam pokaždé chodíme. Je velký rozdíl mezi těmi velkými mainstream festivaly a těmi menšími. Ještě pořád si občas vezmeme stan a zůstaneme na festivalu jeden, dva dny navíc, abychom si užili tu atmosféru, protože tyhle akce máme stále rádi.

Takže víte, jak se lidé cítí pokrytí bahnem, promočení, unavení...? :-)

Rou: Každopádně, známe to moc dobře. Ale je fajn, že se nestarají, jestli jsou špinavý a mokří, prostě si jen dál užívají hudbu. To je super!

Proč má poslední album jen 11 songů, což je o něco méně než vaše předchozí desky?

Rou: Je to balíček, písničky se navzájem doplňují a zapadají do sebe. Jsme s nimi velmi spokojení a nechtěli jsme to porušit ještě dalšími songy.

Cítíte nějaké zlepšení v dnešním světě, anebo je to pořád na nic?

Rob: Ještě stále na nic. Pravděpodobně je to teď ještě horší než předtím. Ale už mě začalo docela nudit být naštvaný. Každý den vidíš, že se něco zase stalo, když proklikáváš zprávy, všude je něco. Vždycky když cítím, že se začínám rozčilovat, tak to prostě přepnu.

A co vás vůbec na tomhle světě těší?

Rob: Vlastně hodně věcí. Spousta lidí mě dělá šťastným. Lidé se sice soustředí na to negativní z dnešního světa, ale pořád je tu mnoho lásky, spousta úžasných míst, který stojí za to vidět. Musíš se jenom umět podívat tím správným směrem. Třeba jako tady, mohla by ses na to dívat, že díky tomuhle festivalu se spotřebuje spousta energie, vyprodukuje spousta škodlivých látek, jsou tu drogy... Ale na druhou stranu se tu setká neuvěřitelný množství lidí jen díky lásce k hudbě.

Můžeme od vás očekávat ještě nějaký další výlet do jazzového světa?

Rou: Jazz? Pokud myslíš Johnny & The Snipers, tak ano, pravděpodobně ano.

Robe, pamatuji si, že jsi prokopl buben během vašeho setu v ČR před pár lety. Děje se vám to často, nebo to bylo jen jednou?

Rou: Cože? To si nepamatuju!

Rob: Ale ano, bylo to během Sorry, You're Not The Winner, můj pedál prokopl díru do bubnu. Naštěstí to byl poslední song našeho setu. Ale už nikdy víc se nám to nestalo, bylo to jen jednou.
 

Jste známí vašimi neuvěřitelně energickými koncerty. Kde na ně tu energii berete?

Rou: Hrozně nás to baví, navíc sedíme celou dobu v tourbuse, celý den jezdíme mezi městy. Takže když dostaneme tak obrovskou stage, nebudeme tam přece sedět uprostřed a dívat se na sebe.

Rob: Musíme tu energii přece nějak využít, ne? (smích)

Jaký máte názor na lidi, kteří skákají z pódia během vašich show?

Rou: Slyšeli jsme o té aféře s Randym, to je šílený. Na našich shows se nikdy nikdo vážně nezranil.

Rob: Vlastně to máme docela rádi. Je trošku otravné, když někdo vyběhne na stage a snaží se mi potřást rukou, zatímco bubnuju, ale vždycky se snažíme dávat pozor na naše fanoušky. Případně se ujistíme, že je ochranka ve střehu, aby se jim nic nestalo.

Máte na závěr nějaký vzkaz pro naše čtenáře?

Rou: Díky za support!

Rob: Přejeme si, abychom se mohli zase brzy vidět!

Darxie