Rozhovor s kapelou Covers for Lovers
Na dnešek jsme vám nachystali rozhovor s Aloisem Jahodou, tedy se zakládajícím členem kapely Jaksi Taksi a současným bubeníkem pop/punk/rockových Covers for Lovers. A co se z toho vyklubalo, o tom se přesvědčte v následujících řádcích.
Jak začít? Co kdybys nám třeba popsal vznik Covers for Lovers?
Covers For Lovers (C4L) vznikli po mém odchodu z Jaksi Taksi. Vlastně už v Jaksáčích jsme s Karlosem hráli nějaký songy našich oblíbených kapel. Sice to nebyly přímo covery, ale s myšlenkou předělávek jsme si pohrávali už tehdy. Když jsem se rozhodl, že z JT odejdu, covery byla první věc, která mě napadla, že bychom mohli zkusit. V té době s náma ještě fungoval Karlos (JT), který se podílel i na vzniku našeho prvního EP „Do Not Cover!“ Myšlenka toho celého, tehdy ještě „projektu“, byla zpracovat songy, které nás dříve nějak ovlivnily v punkrockových aranžích. Jednoduše řečeno: „Dát koule osmdesátkovým popinám“. Proto na našem EP najdeš fláky např. od Nicka Kamena, Limahla nebo kapely The Rembrands atd…
Kapelu jsem dal dohromady, protože jsem si chtěl splnit, co jsem si už v JT slíbil, a to, že něco podobného uděláme, až na to bude čas. Jenže ten prostě tenkrát nebyl.
Začínali jste zejména na předělávkách, nyní se věnujete i vlastní torbě. Co tebe osobě více baví?
Covery jsou čistě o zábavě. Pracuješ s hotovou písničkou a hraješ si jenom s aranžema a zvukem. Covery jsou zábavný jak pro nás,tak pro lidi, kteří znají originál. Já už to mám, ale obráceně. Když slyším například titulní skladbu z velkofilmu Titanic, kterou jsme si také vzali do parády, nemůžu se ubránit pocitu, že je něco špatně, a ptám se sám sebe, proč je ten song tak uslintanej? J
Vlastní tvorba má zase jiné kouzlo. Je pravda, že je daleko komplikovanější udělat písničku, která bude mít hlavu a patu, tedy dobrý text, melodii a aranže. Na druhou stranu je to daleko intimnější záležitost. Covery jsou na rozdíl od vlastní tvorby povrchní. Každý to má samozřejmě jinak, ale já potřebuju dělat muziku a hrát na 1000 %. To znamená, že vlastní tvorba pro mě vždy bude na prvním místě. Je dobrý se bavit a zároveň se snažit i něco sdělit. Něco, co vychází jen a jen z tebe, co si dokážeš obhájit a čemu opravdu věříš. O tom pro mě punk vždycky byl a bude. Covery nezatracuju, jsou velmi příjemným zpestřením vlastní tvorby. Takže pokud bys dal anketu covery vs. vlastní tvorba, tak dávám like vlastní tvorbě. J
Když už jsme se bavili o těch coverech, jakou píseň bys s kapelou nejraději předělal?
Něco od Depeche Mode, protože to byl první kult, kterému jsem propadl jako teenager.
V minulosti si dlouhá léta působil i v kapele Jaksi Taksi, v čem je jiné být součástí C4L?
Jaj. Tak toto je opravdu otázka na tělo. Ale asi vím. Já jsem se s C4L vrátil o deset let zpět. Vrátil jsem se do období, které jsem prožíval s Jaksáčema a který mě bavilo nejvíc. Udělal jsem to, co v reálném životě kapely udělat nejde. Vrátil jsem čas. S C4L hrajeme malé kluby, většinou pro známé a kamarády, těšíme se na každou akci, těšíme se na zkoušky, fungujeme jako jeden celek, jeden organismus. Uvědomujeme si, že na každém záleží. Že muzikanti jsou lidé, nikoliv nahraditelné nástroje. Vrátil jsem se také k podstatě, kterou pro mě je hlavně bavit sebe, a když se to povede, tak se baví i druzí. Neříkám, že Jaksi taksi už takoví nejsou, říkám jen, že mě se zastesklo po těch starých oldschoolových letech.
Jaksi taksi si za ty léta vybudovali určitou pozici v hudební scéně. Koncerty byly vždycky parádní záležitost, ale poslední roky mého fungování v JT jsem cítil, že se z toho celého, alespoň pro mě, vytrácí radost. Jako bych vyhořel. Mohl jsem zůstat a fungovat dál jako „profík“, dokonce jsem se i poslední roky snažil mít takový přístup. Když jsem si pak dal na misku vah pro a proti, dopadlo to tak, že… vznikli C4L. V Jaksi taksi jsem se naučil, jak má kapela fungovat po té organizační a producentské stránce, a to se snažím vštípit i klukům v C4L. Jaksáči budou vždycky mým otcem i synem! J
Covers For Lovers vnímám jako šanci. Šanci vrátit se zpět k radosti a zábavě z hraní a tvorby nových věcí. Pro mě osobně je to krok správným směrem.
Jak daleko to hodláš s C4L dotáhnout. Čeho musíš s kapelou dosáhnout, aby sis poklepal na rameno a řekl si, že jsi něčeho dosáhl?
Tady na tu otázku ti nejspíš každý, kdo dělá hudbu na stejné úrovni, tedy z pozice „začínající“ kapely, odpoví hodně podobně. Jedni, ti „vtipnější“, ti řeknou: „Na Strahov, nebo do Wembley či Ria“, a ti skromnější a přemýšlivější odpoví, že by jim stačilo, aby na jejich koncerty chodili lidi a podporovali je v tom, co dělají. Obojí je fajn, obojí je pravda, obojí se může stát, pokud do sebe zapadne asi tisíc aspektů, které k tomu potřebuješ.J Abych byl upřímný, a moji blízcí známí ti to určitě potvrdí, já si klepu na rameno (když si zrovna neklepu na čelo, při sledování zpráv) skoro každý den. Protože se starám o produkci C4L, mám vždycky radost, když se něco povede. Ať je to natočení klipu, dobrý koncert, nový song nebo vydařená zkouška. Bez dlouhodobějších cílů se asi nedá moc fungovat, to máš pravdu. Tak abych ti tedy odpověděl. Přál bych si, aby naše kapela lidi bavila a aby mám vydržel elán a síla minimálně tak dlouho jako Stounům.
Určitě existuje spousta našich čtenářů, kteří ještě neměli tu čest se s vaším aktuálním albem Dobrý zprávy seznámit. Jak bys je nalákal k poslechu?
Abych navázal na předešlou otázku. Dej mi chvilku, musím se poklepat po ramenou…J
Naše poslední deska Dobrý zprávy obsahuje 13 songů ve stylu melo-pop-punk-rocku. Je z devadesáti procent autorská, což znamená, že na ní najdeš i nějaký ten cover (např. song z filmu Pomáda).
Texty jsou o tom, co řešíme každý den…vztahy, zábavu, politiku… v češtině. S nahráváním kytar nám pomáhal např. La Dave, který dříve působil např. v Jaksi Taksi nebo Zpraku! Protože si potrpíme na oldschool styl – kolečko (CD) má design vinylové černé desky. Pro všechny naše facebook fans jsme připravili dárek ve formě bezplatného stažení CD. Dej LIKE a STAHUJ! ZDE: www.facebook.com/covers4lovers
CD samozřejmě lze koupit za symbolickou cenu na našich koncertech nebo na www.coversforlovers.cz (pokud tě baví, co děláme, a chceš nás podpořit).
Již 28. září chystáte premiéru nového videoklipu k písni Moderní stát, co nám k němu řekneš.
Protože jsme měli několik tipů na náš druhý oficiální videoklip (klip k songu Nashledanou najdeš na našem C4L FilmChannel – www.youtube.com/coversforlovers), rozhodli jsme se, že uděláme na našem FB profilu anketu a necháme vybrat naše fans. Dopadlo to tak, jak jsme trochu očekávali. Všeobecná nespokojenost s tím, co se poslední dobou odehrává na naší politické scéně, se projevila i v onom hlasování. Nejsme apriori polit kapela, ale je pravdou, že jsme museli zareagovat. Takže v hlasování na celé čáře vyhrál náš jediný polit song, a to MODERNÍ STÁT.
Na rozdíl od prvního klip k songu Nashledanou, který vznikal celý v ateliéru, jsme zpracování tohoto klipu pojali úplně jinak. Kromě našeho miniateliéru se točilo v různých exteriérech mimo Prahu, do hlavních rolí jsme obsadili několik „populárních“ osobností. To znamená, že v klipu uvidíte excelovat například Sváťu z legendárního slánského Totálního nasazení nebo Karlose z populárních Jaksi Taksi.
V průběhu září na našem FB zveřejníme trailer (upoutávku). Máme připravenu i speciální pozvánku od pana V. Klause J, a dokonce i nějaké záběry z natáčení. Ty přijdou samozřejmě až po premiéře. Tu jsme nachystali záměrně na 28 září, Den české státnosti. Premiérově náš 100% DIY klip odvysíláme na našem C4L FilmChannel.
Určitě si zaregistroval u nás na INE rubriku CZ/SK scéna pohledem, kde své názory vyjádřili třeba Kuba Šmucr, Radim Věžník nebo Matej Hoťka. A vesměs prezentovali negativní názory. Co na jejich kritiku říkáš? Je to opravdu tak špatné?
(https://www.itneverends.cz/clanky/cz-sk-hudebni-scena-pohledem/)
Nedávno jsem se k tomuto tématu letmo vyjadřoval, právě v tvé zmíněné rubrice. Takže bych odkázal mou odpověď tam. Jinak všeobecně lze říci, že máme hodně dobrých kapel (CZ/SK scéna), ale podstatně méně dobré muziky. Můj postřeh jeden za všechny – forma trochu zabíjí obsah. Já jsem ze staré školy, mám rád klasický song- dobrá melodika, inteligentní text a chytré aranže. Samply a různé moderní zvuky mě rozčilují a zabíjí podstatu písničky. Moderní přesamplované kapely mě prostě nebaví. Ale naštěstí máme i dostatek kapel, které si jedou tu svou starou školu. Trendy záležitosti časem vymizí a zase se vrátí vše do starých dobrých kolejí.J Tedy klasik song, který má stejnou sílu, i když ho zahraješ na španělku. (Viz např. Tony Sly z No Use For A Name.) Abych se vrátil k tvé otázce, co říkám na kritiku? Neříkám nic. Jen to, že kritizovat může jen ten, kdo už má něco zasebou. Pokud jsou chlapci přesvědčeni, že jsou tak „daleko“, že „mohou“ kritizovat, pak ok. Já jsem velmi opatrný, protože se necítím být v pozici, že bych mohl říkat, co je a co není dobré. Já jen tak nezávazně glosuji.
Závěrem prosím pozdrav naše čtenáře a třeba je pozvi na některý z vašich koncertů!
Stejně jako si najde hůl, ten kdo chce psa bít, tak věřím, že si každý, koho zajímá Covers For Lovers, najde cestu k nám. Abyste nebloudili, můžete zkusit: www.coversforlovers.cz nebo náš FB (seznam koncertů, aktuality, videa, merchendise…atd).
Bez vás přátelé by to postrádalo smysl. Dík za váš čas a přízeň!
Za C4L Aleš
