Rozhovor s kapelou All The Secrets Inside
V dnešním rozhovoru bych vám chtěl představit začínající a zároveň velmi nadějnou kapelu z Českého Krumlova All The Secrets Inside! Na mé otázky odpovídal zpěvák této metalcorové formace Vladimír Vlášek.
Poprvé jsem o vás „zavadil“ na jihočeském Dead End festivalu, kde jste uhodili jako blesk z čistého nebe. A rozhodně jste mě mile překvapili! Kde jste se tu sakra vzali?
Dead End festival byl teprve naším třetím veřejným vystoupením, na scéně jsme tedy opravdu krátce. Předcházelo tomu ovšem dlouhé období, které jsme trávili ve zkušebně, kde se vše plánovalo a připravovalo tak, aby náš nástup byl stoprocentní. To vše trvalo zhruba dva roky. Hledali jsme vhodnou sestavu kapely, dávali dohromady materiál, nahrávali songy a připravovali i ty nejmenší detaily. Pak přišel první koncert 18. října ve Velbloudu v ČB, jedna komornější akce ve Vodňanech a nakonec již zmíněný Dead End festival, který byl v podstatě naší největší akcí a zároveň příležitostí, jak se zviditelnit.
Když už jsme u toho Dead Endu, jak jste si užili otevírání hlavní stage festivalu?
Na DEF jsme se dostali především díky Radimovi Píglovi, který si nás přišel poslechnout na první koncert do Velbloudu. Chtěli bychom mu za to poděkovat! Účast na tomto festivalu pro nás byla ještě nedávno pouze otázkou snění, především proto, že na Dead Endu vystupují nejlepší kapely české klubové scény a my jsme prostě jen nováčci, kteří nejdříve potřebují nějaké ty zkušenosti. Přesto se ale zadařilo… Byla to pro nás obrovská čest!
Je velký rozdíl mezi vyvýšeným schodem v menších klubech a opravdovým podiem, na kterém jsme měli možnost vystupovat tady. Atmosféra byla úžasná! Jakmile začalo hrát intro, vypustila se pára a zdálky bylo vidět nedočkavých fanoušků, podívali jsme se s klukama na sebe, zdravě se nám zatřásly ruce, a šli si užít tu skvělou show. Kvalita a profesionalita pořadatelů nám zajistila ty nejlepší podmínky k vystupování! Samotný koncert už byl potom jeden velký zážitek a samozřejmě cenná zkušenost.
Na vašem Bandzonu si můžeme poslechnout několik parádních kousků, kdy se dočkáme plnohodnotného alba?
Všechny skladby, které můžete na bandzone slyšet, pochází z našeho home-studia ze zkušebny. Momentálně pracujeme na demu, na kterém plánujeme nahrát 3–4 nové skladby. Plnohodnotné album budeme řešit až později, především s novým materiálem, v době, kdy si budeme moci dovolit profesionální studio.
Nakousneme pro mnoho kapel citlivé téma. Leckomu můžete přijít jako kopírka. Například vliv kapely Killswitch Engage je ve vaší tvorbě zřetelně slyšet. Jak to tedy s vámi je?
Rozhodně se netajíme inspirací od světových kapel. Proč taky? Myslíme si, že při skládání se vždy promítne to, co zrovna člověk poslouchá. Snažíme se ale vytvářet muziku originální, která vystihuje nás samotné. A jestli nás někdo přirovnává ke Killswitch Engage, anebo k někomu jinému, je to jenom pocta a zpráva, že jdeme tím správným směrem. Ono v tom stylu, který hrajeme, je obecně těžké mít svůj vlastní „ksicht“. Jeden nás přirovná ke Killswitch Engage, další k In Flames, Trivium, Bullet for my Valentine, ale vždyť o to jde - každý si nakonec najde to svoje. A jestli si při poslechu ATSI někdo vybaví některá z těchto jmen, je to obrovská lichotka, protože k nim samozřejmě vzhlížíme jak z hlediska hudebního, tak hráčského. Na druhou stranu ale máme svědomí čisté, protože kopírovat rozhodně nikoho nechceme.
Když už se motáme kolem tradiční metalcorové kapely Killswitch Engage, zeptám se vás, co říkáte na současné trendy skupiny jako Asking Alexandria, Bring Me the Horizon a jim podobné?
To jsou v každém případě výborné kapely se skvělými muzikanty. Jejich hudba má hodně moderních prvků, např. „techno prvky“, spoustu propracovaných riffů a skvělých sekaček. Na jedné straně můžeme slyšet agresivní metalové riffy, které jsou na straně druhé vystřídány melodickými, skoro dokonce popovými pasážemi. Osobně ale naši muziku řadíme stylově trochu jinam.
Angličtina vám sedne, ale přemýšleli jste někdy o zapojení češtiny do vašich textů?
Přemýšleli. Ale určitě zůstaneme jen u angličtiny. Důvodů je více. Jak je známo, angličtina je obecně zpěvnější. Tato muzika navíc není tolik o textech jako o kytarových riffech. Z jiného pohledu je také třeba zmínit, že složit český text tak, aby seděl do metalu, je neskutečný oříšek, pokud tedy nechcete zpívat o pivu. A na závěr - angličtina je mezinárodní jazyk, čímž vzniká jakási výhoda při výletu do zahraničí.
Co vás motivuje k dělání hudby, zejména takové, s kterou v našich končinách do světa díru neuděláte.
Primárně děláme muziku, která se nám líbí, sekundárně přemýšlíme nad tím, v jakých končinách tu díru uděláme. Tohle je velké rozhodnutí pro každou kapelu. Buď se dělá hudba kvůli obecné líbivosti, pak můžeme mluvit o mainstreamu, nebo se prostě skládá to, co baví samotné muzikanty. Ne vždy se to sejde. Je spousta stylů, které nejdou v tom líbivém středním proudu, ale své posluchače si vždy najdou.
Řekněte mi jméno kapely, která vás na současné české scéně nejvíce irituje!
Určitě nejsme v pozici, kdy bychom mohli někoho soudit. Jsou zkrátka různé styly, různé kapely a každý si vybírá podle svého vkusu. Neexistuje vzorec pro dobrou kapelu, proto můžeme hodnotit jenom subjektivně a asi proto žádné jméno neřekneme.
A naopak, do které skupiny vkládáte nejvíce nadějí, že by to mohla někam dotáhnout.
Takových kapel je spousta. V poslední době nás obzvláště zaujala opavská kapela The Fall Of Ghostface.
Konec! Rozlučte se s našimi čtenáři..
Děkujeme všem, co dočetli až do konce. Za odměnu přikládáme odkaz na náš bz www.bandzone.cz/atsi, kde můžete sledovat koncerty a poslouchat naše nahrávky. Zhruba na jaře zveřejníme demo se 3–4 skladbami, které budou ke stažení. Sledujte nás! Budeme rádi, pokud se uvidíme někdy na koncertě, například 28. prosince na tradiční IFA PARTY v Českých Budějovicích, kde zahrajeme se skvělými Atari Terror a dalšími kapelami (viz www.facebook.com/events).
