Report: Trivium + Bethrayer; Brno - 12.06.2012

Kdo: Trivium (USA), Bethrayer (CZE)
Kde: Brno – Melodka
Kdy: 12. 6. 2012

Netrvalo dlouho a půl roku od svého posledního vystoupení v pražském Lucerna Music Baru se do Čech už počtvrté vrátila mladá krev moderního metalu. Floridští Trivium vyměnili Download Festival za útulnou brněnskou Melodku a přijeli nakrmit lačné sluchy českých metlošů. Jejich dravá, a přesto melodická muzika kašle na moderní trendy a inspiraci čerpá z ikon hevíku jako Metallica, Iron Maiden nebo Slayer. Je to sice znát víc než je zdrávo, album Crusade zní jako Metallica revival, s novou deskou In Waves opět přidali na corových prvcích a výsledkem je učebnicový příklad toho, jak mlaďoši sypou muziku, co má koule!

Ten den byl svátkem metalu! Melodka byla plná především vlasatých pánů (věkem často i okolo čtyřicítky), jejichž aktivita, respektive pasivita, během koncertu dostatečně umožňovala dýchání a pohyb. Jinými slovy narváno, ale ne k prasknutí. Soudě dle ošacení osazenstva mají Trivium u nás dostatek oddaných fanoušků, ti by ovšem v průběhu show mohli ukázat trochu víc života. Ne že by byli vyloženě chladní, kotel jako takový se ale mohl činit lépe. Pódium bylo dopředu nachystáno pro předkapelu. Přesně ve 20:00 se zhaslo a klubem se linulo akustické entrée, na stage nastoupili čtyři chlápci a už tehdá bylo jasné, co přijde. Bethrayer odpálili svůj set přesně podle časového harmonogramu. Basák s rovným kšiltem vzad, XXL trikem a zastřiženou bradkou, jeho dvojče s kytarou zase přes čelo uvázaný šátek a frontman (možná inspirovaný Lemmym) s mikrofonem nad sebou zíral do stropu, když řval You are dead!. Zvuk byl skvělý, ale i kdyby nebyl, na výsledku by se to možná ani tolik nepodepsalo. Většina písní kapely totiž stojí na hlubokých riffech, ovšem když se ozvala sólová kytara, její zvuk krásně kontrastoval s valivým groovem. Kapela míchá vlivy nu-metalu, HC a groove-metalu. Na první pohled trošku Hatebreed (i vizáží), na první poslech trošku Machine Head. Čtvrtou skladbu zavelel frontman oživit wall-of-death a následným moshpitem, ten ale nevydržel moc dlouho. Zazněla Šibenice v srdci, český text byl jakýmsi oživením, poslední I Buried My Soul byla ale tak táhlá a dlouhá, až to nebylo pěkné. Slyšel jsem nemálo připomínek k vystoupení Bethrayer, stejně jako o volbě předkapely. I podle mě se totiž Bethrayer před thrashem šmrnclé Trivium moc nehodili a napadá mě povícero skvělých kapel, které by se alespoň žánrově hodily lépe.

Ať tak či onak, bylo předem dáno kdo bude večeru kralovat. Čekalo se hodinu a když po zvukovce bicích zazněla Danzigova Máma, fanoušci hecovali kapelu, i když to zatím měli marné. Bez Iron Maiden před koncertem totiž Trivium na pódium nevylezou. A než to udělali, zaznělo intro Capsizing The Sea z aktuální desky a každý věděl, co přijde. IN WAAAVES! z hrdla Matta Heafyho mělo neskutečnou sílu. Zvuk byl opět parádní a takový zůstal po celý večer. Bicí, basa, sóla, (tři!) vokály, všechno šlo perfektně slyšet. Ke konci skladby se poslušné obecenstvo roztleskalo, kapela si to zasloužila. Troufám si tvrdit, že naživo zní refrén s lehce pozměněnými zpěvy Matta a basáka Paola ještě lépe než z desky. Co bude následovat za smršť, to čekal málokdo, protože hitovka Pull Harder On The Strings Of Your Martyr je většinou přídavek. Bubeník Nick nasadil ještě zběsilejší tempo a Mattovy vokály připomínaly místy až deathový growl. Tempo nepolevilo, Nick ještě přidal, nastal déšť úderů na bicí. Rain. Na závěr, po kytarovém sólu, zastavil Matt písničku a nahecoval celou Melodku k hopsání. Podlaha se pod náporem davu metalistů houpala jako Ve Vlnách, Matt následně pozdravil Melodku krásnou češtinou a vysvětlil jediné pravidlo na jejich koncertech: "Whatever we’re doing up here, you better should do down there.“ První půle setu jakoby byla postavená na dvojicích skladeb, které mají na albu obrácené pořadí (Into The Mouth Of Hell We March / Down From The Sky, Black / Watch The World Burn). Zajímavá náhoda, nebo záměr pro bystré posluchače? Z kritiky i posluchači dost často odsuzované Crusade zazněla Detonation, jež když se zlomila do thrashe, dala zabrat krčnímu svalstvu nejednoho z nás. Krátkovlasý Matt doháněl porost na vousech a nezapomněl zmínit kytaristu Coreyho, který zastavil své vlající kadeře a obstaral vokály k téměř celé Ember To Inferno z prvního alba, o refrén ze zase starala Melodka, a mělo to obrovskou sílu.
„This next song is thrashy, you know what to do!“

The Deceived rozjel Nick opět o něco rychleji a já už věřím všem těm slovům chvály, že vlil do žil Trivium novou krev. Basák Paolo celý set výborně sekundoval svým hlasem Mattovi a naběhal několik kilometrů. Bylo vidět, že brněnské pódium je pro kapelu malé, a když Mattovi začal stagnovat mikrofon, odbíhal ke Coreyho nebo dřepět k Paolovu stojanu. V refrénu Dusk Dismantled vyzval Matt ke spolupráci opět nás fanoušky, následoval pomalý nástup do Drowned and Torn Assunder a plynulý přechod v Gunshot To The Head Of Trepidation. Melodka se opět rozskákala, podlaha nezvládala a kytarová spolupráce Matta a Coreyho při sólu vyzněla přímo nádherně. Matt nás nepřestával chválit, stejně jako naši zemi. Pochvaloval si jídlo, pochvaloval si pivo, pochvaloval si holky a pochvaloval si historické Brno. A já mu to věřil, protože mi po koncertě dokázal, jak milý umí být. Než se tak stalo, vyzval osazenstvo klubu v poslednímu šílenství pod výhrůžkou, že nás kytarista Corey Bealieau sežere, zazněly první tóny kytar Throes of Perdition a set Trivium, který nezpomalil na déle, než trvala promluva Matta k publiku, skončil v nejlepším. Interludium Leaving This World Behind z poslední desky dávalo naději na můj nejoblíbenější song Shattering The Skies Above, tu ovšem zabili technici, když začali rozebírat stage. K půldruhé hodiny dlouhému setu nebylo co přidávat, propocení vlasáči se odebrali k šatně pro foťáky a vyčkávali příchodu svých idolů mezi ně. Po koncertě mi celý kvartet potvrdil, že kdo umí, je v cajku a hvězdná attitude se už dneska nenosí. Matt i Nick potvrdili, že se k nám určitě vrátí, protože je baví hrát pro tolik fanoušků Trivium, Corey se rozkecal o všemožné muzice a Paolo prozradil, že dalším coverem nahraným na album by po Metallice, Iron Maiden a Sepultuře mohla být skladba od Slayer. Matt se neustále ptal, odkud jsme, chtěl se naučit fáze česky a také slíbil vydání DVD živáku s další deskou, na kterou už jsou napsané nějaké ty hity.

Jediná výtka nepatří kapele, která ukázala, jak se dělá nářez, ani zvukaři, kterým jí v tom celou dobu skvěle vypomáhal, nýbrž samotným návštěvníkům koncertu. Lámání kostí nemám rád, týpky máchající kolem sebe rukama jako větrný mlýn taky ne, ale třeba Rain by si zasloužila pěkně šťavnaté pogo od pódia až ke zvukaři. Doufám, že k nám Obscure přiveze Trivium zase brzy (za půl roku?) a že koncert bude tak skvělý, jako byl ten v Brně. Takhle se dělá metal naživo!

Setlist:

01) Capsizing the Sea (intro)
02) In Waves
03) Pull Harder On The Strings Of Your Martyr
04) Rain
05) Into The Mouth Of Hell We March
06) Down From The Sky
07) Black
08) Watch The World Burn
09) Detonation
10) Ember To Inferno
11) Deceived
12) Dusk Dismantled
13) Drowned & Torn Assunder
14) Gunshot To The Head Of Trepidation
15) Throes Of Perdition
16) Leaving This World Behind (outro)

Všechna live videa z Brna: https://www.youtube.com/playlist?list=PLE0DA7735E197200C

WAGHiSS