Report: The Computers + Dead Pope’s Company + Birds & Wolves; Praha - 21.01.2012

Kdo: The Computers (UK) + Dead Pope’s Company (CZ) + Birds & Wolves (CZ)
Kde: Strahov 007 - Praha
Kdy: 21.1.2012

Přes nepřízeň počasí a následné klasické zpoždění veškeré MHD jsem se - přes potoky rozbředlého sněhu - dotáhla do „Sedmičky“, kde se v sobotu 21. ledna konal nefalšovaný rock’n‘rollový dýchánek s kapkou garážové atmosféry. Nebylo snad lepšího místa na strávení pochmurného zimního večera, a kdo tuhle akci propásl, nechť si přečte následující řádky a řádně lituje svého prohloupení.

Do útrob bloku číslo 7 dorazili angličtí The Computers z Exeteru. Ti se v říjnu prohnali skrz pražský Lucerna Music Bar, kde předskakovali již kultovním The Subways, a brněnskou Melodku jako nekontrolovatelná střela. Za rozehřívače přihlížejících byli zvoleni pražští Birds & Wolves a Dead Pope’s Company ze Šumperka, což moudrému jistě napovědělo, že již pouhé obsazení věštilo vydařenou akci.

Kolem půl osmé na scénu vrazili „domácí“ Birds & Wolves, již osobitě mísí southern rock s trochou punku a hardcoru a kteří rozhodně nejsou pražskému publiku neznámou tváří. Klukům rozhodně prospěla změna osazení vokálu, i přesto, že Noisovi sluší mnohem víc ty tvrdší polohy, mě velmi mile překvapil. Teprve před pár dny vyslali „ptáci a vlci“ do světa zbrusu nové EP ZMRD, které si můžete poslechnout na jejich bandzone a jehož naprostou většinu si mohli přítomní vychutnat ve velmi vydařené živé interpretaci. V té je evidentně kapely největší síla, přeci jen tenhle žánr přímo žadoní o pořádnou akci nejen ze strany hudebníků, ale i návštěvníků akce, jež bohužel pro tento večer za interprety silně pokulhávala. Nejvíc mě potěšil song zvaný Winter Pie – z přibylých nahrávek má asi největší říz a naživo se z ní stala jednoznačná rozsekávačka večera. Nechyběl ani cover František od skupiny Buty, natož pak prakticky ptako-vlčí maskot Slater za basou. Pokud vás zajímá o čem, že to vlastně plácám, pak vám nezbude než se na ně přijít podívat a přesvědčit se na vlastní slechy a zraky třeba 24. 2 při Žižkovské noc v Kainu.

Dle harmonogramu jako další na řadu přišla šumperská parta Dead Pope’s Company, která je v naší české kotlině prakticky unikátem, neboť se jejich tvorba nese v punkovém duchu říznutém našlápnutým speed rock’n’rollem. Jejich debutové album Alcoholiars, Christians and Weasels jsem si oblíbila na první poslech, a proto mě potěšilo, že se většina jejich playlistu skládala především ze songů z téhle placky. Byť se na začátku setu omlouvali, že nás po vystoupení B&W pravděpodobně zasypou vyměklými ploužáky, nebyla to tak docela pravda. Tahle parta to totiž umí vzít pořádně od podlahy a měkčí vokály střídající se s ostřejšími polohami to jen potvrzují. Předně bych pak vyzdvihla, že jsem byla opět nadšená ze živé interpretace, která zkrátka dotváří tu správnou atmosféru a člověka to přímo vyzývá k pohybu. Této výzvy se již celkem napěchovaná Sedmička zhostila dost slušně. Mimo singly ze zmiňované placky, kterým jednoznačně vévodil Dangerous Boy, jehož refrén rozezpíval značnou část přítomných, DPC zahráli i pár nových singlů. Mezi nimi pak například Hello Hello a skladba OK, kterou se s námi rozloučili a jež se o něco liší od obsahu aktuálního alba. A tak nezbývá než čekat, co přinese to příští.

Strahovská 007 byla nacpaná k prasknutí a celá netrpělivě švitořila, což věštilo samozřejmě jediné – brzký nástup očekávaných „Mužů v bílém“, kteří se několikrát prohnali napříč klubem jen v trenkách. Od The Computers lze očekávat rock’n’rollové melodie, jež jdou ruku v ruce s nekompromisním garážovým punkem, řízný scream a samozřejmě neuvěřitelnou show! Čtyřčlenné formaci byla stage evidentně malá, a tak frontman, zpěvák a kytarista Alex několikrát vyrazil skrze dav, aby pořádně vytřel podlahu a mohl se vyšplhat na bar – to vše aniž by přestal hrát. Jasnou hitovkou jejich line-upu byla skladba Music is Dead, která pochází z jejich alba This Is The Computers (to mimochodem zplodili v domácím prostředí za pouhé 4 dny) a na níž se roztancovala většina osazenstva klubu. Mě osobně nejvíc nadchla Rhytm Revue, ze které nefalšovaný rokec přímo sálá a vyzývá k pořádnému boogie. Nechyběl ovšem i starší, neméně vydařený počin s názvem Teenage Tourette’s Camp anebo single Group Identity. Pokud se chcete na vlastní oči přesvědčit, že vystoupení The Computers je jedna velká show, při které jedou na víc než sto procent, pak vám doporučuji shlédnout videoklip k posledně vzpomínanému songu. 

Nebylo snad v tu sychravou sobotu lepšího místa, kde se dal poslechnout parádní ostrý rock’n’roll, a přitom vyhopsat nějaký ten špíček, který po vánočním hodování stále přetrvává (někteří to hopsání vzali taky pěkně od podlahy, což mě přimělo litovat, že jsem si nedonesla švihadlo). Každopádně za sebe mohu říci, že se akce povedla nad moje očekávání, a doufám, že angličtí vzteklouni k nám zase brzo zavítají znovu rozvířit vody s minimálně tak dobrý supportem jako tentokrát.

Geen