Report: The Bouncing Souls + The Menzingers + Red Tape Parade; Praha - 13.05.2012

Kdo: The Bouncing Souls (USA) + The Menzingers (USA + Red Tape Parade (GER)
Kde: Praha - Lucerna Music Bar
Kdy: 13 .5. 2012

Neděle 13. května se stala svátkem všech příznivců poctivého punkrocku, neboť se po 6 letech vrátili do Prahy matadoři tohoto žánru, kapela The Bouncing Souls z New Jersey v USA. A aby jim měl kdo pečlivě rozehřát publikum, tak jako support do Lucerna Music Baru dorazili také američtí kolegové The Menzingers a naši němečtí sousedé Red Tape Parade.

Samotný koncert začal kolem osmé hodiny večerní, kdy byl klub zaplněn ještě dost řídce. Jako první nastoupili na scénu Red Tape Parade, hrající svižný punkrock kombinovaný s hardcorem. Jejich projevu nechyběla slušná porce energie, přesto si však podle okolních reakcí osazenstvo LMB příliš nezískali (snad vyjma jednoho dotyčného, který celý set protancoval, za což dostal od kapely vřelé poděkování).

Na druhou vystupující bandu - pensylvánskou čtyřku The Menzingers - jsem byl vcelku natěšený a hlavně plný očekávání. Její letošní album On the Impossible Past se totiž poslouchá opravdu skvěle, což jen dosvědčují zahraniční recenze, které třetí studiovce této formace dávají velmi vysoká hodnocení. A rozhodně jsem po odehrání jejich setu nebyl zklamán, to ani omylem. Pánové, kteří ve své tvorbě míchají punkrock s alternativním rockem či folkem, zahráli jak starší songy, tak právě i věci ze své novinky, např. tracky Good Things či Ava House. Při pohledu na lidi v sále bylo znát, že si pohodově znějící hudbu, nejčastěji ve středních tempech, opravdu užívají, a také to dávali svým kýváním do rytmu a potleskem znát. Velikej dík kapele, že i přesto, že před necelými dvěma týdny byli její členové okradeni o peníze, osobní věci nebo cestovní deník a kameru, se z toho oklepali (a že to muselo stát značné úsilí), jedou turné dál a vůbec to na sobě nedávají znát. Respekt!

Před desátou večerní si to před nažhavené diváky - za doprovodu pecky No Sleep Till Brooklyn od Beastie Boys - přihnaly hvězdy večera, Američané The Bouncing Souls, kteří letos oslavují už čtvrt století své existence. V LMB v té době bylo nějakých 250 lidí, což sice není bůhvíjak velké číslo, ale buďme rádi i za něj; většina z vás asi ví, že návštěvnost koncertů v poslední době je dosti bídná, kor těch punkrockových... 

Pánové začli zostra písní Sing Along Forever, po níž následovala hitovka Kids And Heroes, při které frontmana Grega Attonita doprovázela zpěvem už spousta přítomných. Právě zmíněný zpěvák působil na pódiu uvolněně, usměvavě, v poklidu se procházel a díky košili s kravatou vypadal ještě více seriózněji než takový Greg Graffin z Bad Religion, a to je co říct. Na ulici byste vůbec nepoznali, že se jedná o člena punkockové bandy. Celý set trval něco málo přes hodiny (ale že utekl děsně rychle!) a zazněly tu spíše starší věci, mezi kterými nechyběly songy Hopeless Romantic, Private Radio, Lean On Sheena, True Believers či Here We Go!. Na žádost publika, na němž nechala kapela možnost volby, přišla na řadu také píseň Gone. Navíc jsme měli čest slyšet naživo hned trojici nových skladeb z chystané desky Comet, mezi nimi třeba singl Static. Ke Dni matek pak pánové popřáli všem maminkám spolu s přednesem skladby I Like Your Mom.

Na zvuk jsem si stěžovat nemohl, basa byla, stejně jako na albech, výrazná a i kytaru s bicími se podařilo vychytat na jedničku. Nechyběl ani menší, pouze občasný stage diving, ale žádné mydlení to v publiku nebylo. Celý večer se odehrával v příjemném a na tento žánr hudby vcelku poklidném prostředí. V závěru už přišla jen děkovačka, kdy si Greg Attonito potřásl rukama a poplácal se všemi, kteří se namačkali na stage, a byl konec.

A mně už zbývá jen poděkovat Robertu Vlčkovi, že nám do Prahy tuhle formaci opět přivezl. Důvodů ke zklamání totiž moc nebylo (snad "jen" ta návštěva...). Vy, kteří jste se sem z nějakého důvodu nedostali, si nenechte ujít další podobně laděné akce, které mají brzy přijít na řadu, a to koncerty skupin Hot Water Music, Billy Talent či Rancid. Já se tedy těším dost!

Jonash