Report: Rock for People 2012, den třetí

17.07.2012 20:48

Letošní 18. ročník festivalu Rock for People znuvu nabídl pestrý program plný muziky napříč hudebními žánry. Legendární Faith No More, The Prodigy, Skrillex, Enter Shikari, The Subways, Architects, Irie Révoltés a spousta dalších domácích i zahraničních interpretů. Přesně takhle vypadal line-up, který nalákal do hradeckého Festival Parku několik tisíc návštěvníků. Ale jak to nakonec všechno dopadlo, se dozvíte v následujících řádcích...

 

Den třetí - Loučení

 

O dnešní první vystoupení se postarají From Dawn To Fall ze sousedního Rakouska. Tato banda je živoucím důkazem toho, že i kapely ze střední Evropy se dokáží rovnat konkurenci ze zámoří. Jejich nejen svižný, ale velice melodický pop-punk, s líbivým vokálem v podání Stefana Eckharda, skvěle zapadá do krásného letního dne. Setlist tvoří především skladby z poslední desky Rising, jež na mě udělala vážně dojem. To samé se povedlo této pětici i naživo.

Jako další se mají zmocnit podia američtí H2O. Tahle hardcore-punková formace s dlouholetou tradicí to bere pěkně od podlahy. V úvodu zazní například 1995 a hitovka Roots, pak se roztočí i veliký circle pit. Následuje například i cover na staré dobré Black Sabbath a svou show pánové zakončí jejich nejznámnější písní What Happened? a já musím přiznat, že jsem byl právě svědkem jednoho z nejlepších vystoupení tohoto ročníku.

Mám zhruba hodinu, tak jsem se rozhodl, že půjdu rozluštit tajemství popularity pubertálních Koblížků ze Šumperka. Upřímně, nevím co na nich všichni vidí. Průměrný zpěv, hudebně nic nového a monology, co nemají hlavu ani patu. Slečnám pod pódiem to tak ale nejspíš vyhovuje. Dobře, singl Ty a já na konci zněl celkem dobře, ale radši se honem vrátím zpátky na T-Mobile Stage, protože tam se teď budou dít věci! Na britskou partičku Architects je konečně zase skoro plno. Z reproduktorů se ozvou první tóny úvodního songu The Bitter End z jejich nové desky Daybreaker a na scénu najednou přichází Sam Carter, aby všechny příchozí okouzlil svým skvělým hlasem. Že zpívat opravdu umí, potvrdí i v následující skladbě Alpha Omega. Silný scram střídá nádherný vokál, tempo občas zlomí nějaký ten breakdown, ale jinak mají písně energii, obrovskou energii! A tu mají ale zřejmě i jejich fanoušci. Roztáčí se circle pit, pánové nezapomínají na pár starších pecek, ale celé to uteče jako voda a máme tu poslední dvě písně - Devil´s Island a These Colours Don´t Run znovu z posledního alba, při kterých se srazí i obrovský wall of death. No jejich výkon dneska už těžko někdo překoná, Architects něměli chybu!

Je čas na něco českého. Vypsaná fiXa nemůže chybět snad na žádnem ročníku tohoto festivalu. Zajímavé je, že na ně vždycky přijde tolik lidí a že jsou rok od roku lepší a lepší. Sází hit za hitem, a tak zazní například: Ruzyně, Dezolát, Emigrant, Barová turistka a nakonec i 1982. Zanedlouho poté se má opodál uskutečnit vystoupení Irie Révoltés, jenže tu máme situaci jako včera, zvedne se silný vítr, začne pršet a organizátoři jsou nuceni koncert zrušit a všichni musí znovu opustit areál.

Je fajn vyrazit na hudební festival s kamarády, protože máte v takových situacích alespoň o zábavu postaráno. Jenže kvůli dešti pro mě letošní ročník po fiXe vlastně skončil. Když je vše konečně v pořádku, vyrážím se podívat ještě alespoň na Horkýže Slíže ze Slovenska. Nevydržím to ale dlouho a vracím se zpět do stanového městečka unavený, promočený a tak trochu i zklamaný. Jenže ne z festivalu celově. Organizace byla znovu skvělá, nemám výtky, ale to počasí. Horší už to být snad nemohlo. Největší hvězdy na tomto ročníku ani nevystoupili, anebo přišla alespoň nějaká komplikace, což je opravdu škoda.

Teď je něco kolem osmé hodiny ranní a já sedím v autobuse, který mě má odvést domů. Až tady mi ale dochází, že jsem i přes veškeré komplikace byl letošní 18. ročník výborný! Poslechl jsem si spoustu kvalitní hudby, viděl několik svých oblíbených kapel a zažil perfektní úvod letoších letních prázdnin. Jen doufám, že všechny problémy, kterých jsem byl letos svědkem, nijak nenaruší celkovou tradici Rock for People a že budu zase za rok moct přijet na hradecké letiště a užít si další čtyři dny plné muziky a nezapomenutelných zážitků! Děkuji všem, kteří se na organizaci RfP podílejí, že jsem mohl být jeho součástí, bylo to skvělé!

 

Vojtáno

Report - den nultý a první

Report - den druhý

Čtěte také rozhovor s Enter Shikari nebo I Killed The Prom Queen!