Report: Rock for People 2012, den druhý

Letošní 18. ročník festivalu Rock for People znuvu nabídl pestrý program plný muziky napříč hudebními žánry. Legendární Faith No More, The Prodigy, Skrillex, Enter Shikari, The Subways, Architects, Irie Révoltés a spousta dalších domácích i zahraničních interpretů. Přesně takhle vypadal line-up, který nalákal do hradeckého Festival Parku několik tisíc návštěvníků. Ale jak to nakonec všechno dopadlo, se dozvíte v následujících řádcích...
 

Den druhý – Vítr, hromy a blesky

Druhý festivalový den pro mě začíná na malém Talent & Jam Stage, kde to mají od půl druhé rozbalit hoši ze Zakázanýho Ovoce. Prostor hangáru je pro rychlé tempo a punk-rockové riffy jak dělaný a je vidět, že kapela má co předvést. Nejvíce se mi ale jíbí jejich texty. Občas úplně nezapadají do všech melodií, ale jsou často až nadmíru upřímné a zajímavé. Třeba text písně Pornostár je sice, řekněme, kontroverzní, ale zároveň naprosto originální. Tenhle song šikovně zakončil set této říčanské kapely.

Hned poté ale spěchám na velkou stage, abych zhlédl Munity On The Bounty. Ve festivalové průvodci stojí, že se jedná o lucemburský post-hardcore, což zní zajímavě. Po zdlouhavém intru ale zjišťuji, že této formaci vyhovuje spíše instrumentální tvorba, a tak se dočkám sice kvalitních, ale také velice zdlouhavých melodií a občasného zpěvu bubeníka Sacha Schmitze, nebo vokálů od jeho kolegů. Netrvá to ale dlouho a opodál to rozjedou The Octopussys. Tato skupina je živoucím příkladem toho, že i v daleké Belgii dobře vědí, co je to punk-rock! Jejich pohodové songy úplně zapadají do krásného letního dne. Zpěv mi přijde trochu horší než na jejich poslední nahrávce Face The World, ale všechno ostatní zní výborně! Především singly Tonight a Summers Gone mně přišly v živém podání nejenergičtější.

Muzika bristských The Fleud mi nic moc neříká. Stejně na mě zapůsobili i The Computers. Pro někoho byli velikým překvapením, ale pro mě spíš jen kapelou kombinující dva žánry, které se k sobě ani moc nehodí. No, ale Refused to už je jiný šálek kávy. Velice kvalitní a časem prověřený hardcore od znovuzrozené kapely ze Švédska si prostě nejde nechat ujít. Přicházím na čas, ale na pódiu vidím pouze aparaturu britských The Kooks. Přichází někdo z organizátorů a všem příchozím sděluje, že bubeníkův let má problémy, a tak se jejich vystoupení přesunuje na Youtube Stage. Hrací čas tam pro ně bude vyhrazen navíc až někdy po první hodině ráno. No, co se dá dělat, jdeme na Flogging Molly!

Zelený čtyřlístek na velkém transparentu přesně napovídá, o jaký žánr teď půjde. Klasické prvky specifické irské muziky ve svižném, až punkovém tempu roztančí mnoho obdivovatelů těchto sedmi muzikantů. Můžu tedy upřímně říct, že výkon Flogging Molly mě příjemně překvapil. Když však sleduji nudný set od The Kooks, mám naprosto opačné pocity. Já vím, brit-popu asi příliš nerozumím, ale tito Angličané na mě působí jen jako nějaký levný cover The Beatles z 21. století. Dav plný slečen má ale asi jiný názor, a proč by ne?

Je něco kolem 10. hodiny večerní. Z ničeho nic se zvedá silný vítr a během chvíle je jasné, že se sem žene velká bouře. Spěchám do stanu, abych ho potom nemusel hledat na druhé straně areálu. Přichází silný déšť, kroupy a pořadatelé prosí návšetěvníky, aby opustili areál kvůli své bezpečnosti. Bouře pokračuje, nikdo neví, jak to všechno dopadne a jestli bude dnes program pokračovat. Vždyť se dnes mají zahrát Faiht No More a Skrillex! Zanedlouho se ke mně dostává informace, že za hodinu se celý Festival park znovu otevře a program bude pokračovat. A tak se v daný čas vracím zpátky, abych zjistil, co bude dál.

Jenže dnes už mě nic nepotěší. Když zjistím, že Skrillexův koncert se přesouvá na Youtube Stage, rychle spěchám, abych stihl alespoň kousek. Bodyguardi už ale zaterasili vchod, protože šapitó je již přeplněné. V tom případě nechápu, proč i z dálky vidím prázdná místa na tribunách. Jen pár písní a i Skrillex se loučí s českým publikem. Ze stanu najednou slyším znovu někoho z organizátorů. Ten oznamuje, že koncert Faith No More se ruší úplně a že do rána už zde bude k poslechu jen disco. A co Refused? Doufám, že tohle byla již poslední komplikace letošního ročníku...

Vojtáno

První část reportu z RfP čtěte ZDE. Třetí, závěrečná část je k nalezení TADY.

Čtěte také rozhovor s Enter Shikari.