No Trigger - Tycoon (2012)

13.04.2012 23:00

Datum vydání: 21. 2. 2012
Label: No Sleep Records
Délka: 37:39 / 11 skladeb + bonus
Odkaz: https://www.facebook.com/notrigger
Země původu: USA
Žánr: Melodic hardcore / Punkrock
+ sólová kytara; vokál; energie; chytlavost; texty
- z počátku mohou některé písně v důsledku podobného tempa lehce splývat
Hodnocení: 95 %
Doporučené skladby: Checkmate; Mountaineer; Turn In My Throat


Pro ty, kteří tuto pětičlennou HC/punkovou partu neznají, si dovolím malé shrnutí. No Trigger pocházejí ze státu Massachusetts v USA a dohromady se dali už v roce 2000. Svou tvorbou mohou připomínat kupříkladu skupiny Strike Anywhere, Propagandhi či Much the Same, ale to jen pro náznak, abyste věděli, která bije. Debut s názvem Canyoneer vyšel pánům v roce 2006 a až nyní, po šesti letech, přicházejí s druhou řadovkou, nazvanou Tycoon.

A hned předesílám: je to bomba! Dlouho se mi nestalo, že bych si pustil desku bez toho, aniž bych cokoliv očekával, ale to, čeho se mi dostalo, bylo zcela nad rámec mých představ. Tycoon se na vás vrhne hned od první skladby a nepustí vás po celých 38 minut, neboť tempo takřka nepolevuje. Což je sice z počátku menším problémem, protože písně kvůli podobným rytmům mohou splývat do sebe. Jenže jakmile dáte nahrávce více poslechů, začne vás tento pocit opouštět. Muzikantsky se totiž jedná o velmi podařené dílo.

Bylo těžké na CD vybrat jen tři doporučené skladby. Valná většina songů obsahuje totiž to, co má fanda této hudby rád: neskutečnou energii, tah na branku, skvěle odvedené bicí, výborné kytary, jež se neskutečně dobře doplňují, čímž je zvuk jak hutný a hrubý, tak melodický. A v neposlední řadě pak vokál zpěváka Toma Rheaulta, který je řádně silný, charismatický a plný hmatatelných emocí. Když zařve, tak vám při určitých pasážích může naskákat husí kůže. A texty? Ty jsou spíše politického ražení, plné metafor a – co je důléžité – nutí vás k zamyšlení nejen nad tímhle světem, ale i sebou samým.  Slovům je navíc, i díky kvalitnímu zvuku, dobře rozumět, což je také velkým plus. Níže je úryvek tracku Mountaineer, jenž má nesmírně chytlavý refrén.

will you remember white knuckle nights Andorran alpine twilight
let’s check our pulses when we get old to see what’s real
but we already know
will you remember Blood Mountain nights in Appalachian moonlight
it’s how we made our younger days shape worthy lives

Už tak výborné album zakončuje bonusová věc Somebody to Shove, původně od minesotské kapely Soul Asylum. Ta je ukryta v pauze po poslední písni v tracklistu Turn In My Throat, jež má pěkně vyvedený konec, kdy nejdříve utichne basa, poté postupně obě kytary a závěr obstará čistě jen sólo na bicí. U předchozích stop jsem se nezastavoval záměrně – každý si totiž jistě oblíbí jiné skladby a dostanou ho jiné hudební vychytávky. Je opravdu z čeho vybírat; zejména propracované kytarové vyhrávky na pozadí jsou pohlazením na duši.

Na samotný závěr recenze ještě dodám, že pro mne je Tycoon už nyní jedním z adeptů na desku roku 2012, proto také tak výjimečně vysoké hodnocení.

 

Jonash