Hollywood Undead - Notes From The Underground (2013)
Datum vydání: 8. 1. 2013
Label: A&M/Octone
Délka: 62:21 / 17 skladeb (deluxe edice)
Odkaz: https://www.facebook.com/hollywoodundeadofficial
Země původu: USA
Žánr: Rap Rock / Fusion / Rapcore / Alternative
+ tři poslouchatelné skladby
- nezajímavé; nudné; hloupé; jednotvárné
Hodnocení: 30 %
Doporučené skladby: Another Way Out, We Are, Outside
Již od roku 2005 se snaží tito rap rockoví šílenci udělat díru do světa, podaří se jim to třetím albem? Hned ze začátku začnu zostra a prohlásím, že rozhodně ne. Nemastný, neslaný, bez jediného důvodu, proč by tato kapela měla v tomto žánru budit zájem.
Nikdy jsem proti této kapele nic neměl, předchozí deska přinesla pár skladeb s chytlavými refrény a vcelku promyšlenými rap / rockovými přechody. Ovšem jak je tomu letos?! Rockové balady, co se nesmyslně mění na rádoby hip-hop, posléze vyvrcholí do „uměleckého díla.“ Bohužel to není myšleno pozitivně, protože souhra zpěváků, nesmyslné texty a překombinovaná hudba vyústí v něco naprosto hloupého a nudného. I přesto se jim povedlo vytvořit tři poslouchatelné skladby ze sedmnácti (pokud počítáme deluxe edici). Tudíž nemohu jinak, než použít ironické "bravo"!
Po kytarové stránce musím říci, že desku nechápu o to víc. Skladby se rozjíždějí kovovým zvukem, který na vteřinu upoutá pozornost. Proč na vteřinu? Protože vzápětí jsou vyhlazeny studiem… Což mi hlava nebere, protože ve vodách rap rocku jsou dle mého kytarové vyhrávky nejlepší oporou pro zpěvy, které by je měly obklopovat. Co se týče vokálů, tak se mi líbí, že na předešlých deskách přispíval každý člen kapely, což nepozměnili a zachovali. Ale že by to byla výhra, to se zrovna dvakrát říct nedá. Rap v hlubokém tónu, rap ve vysokém tónu, výkřiky do skladeb, jež by měly nést nějaký emocionální nádech - ať už melancholii, či agresi… Nenesou prostě nic. Ovšem to bych chtěl asi moc, když ani samotné texty nestojí za nic. Naprosto nezralá a kýčovitá témata, o tom jak kalifornskej gangsta life je lepší než cokoliv, protože drogy, kurvy a nebezpečí jsou pro drsňáky. Džeah, repsect! Děkuji, nechci.
Abych to na závěr shrnul. Tisíc lidí, tisíc chutí, někdo si desku zamiluje, někomu vadit nebude, někdo se z ní pozvrací jako já. Z mého hlediska kapela utvořila něco progresivního, protože se tímto albem propadli někam mezi plankton, když použiju vulgarismus… Tak se propadli do sraček. Nevzpomenu si na desku, o které bych prohlásil, že si ji už nikdy nepustím. Ovšem, když se mě někdo zeptá letos, Hollywood Undead jsou jasná volba.
+ originalita, mísení žánrů, koncept, atmosféra
- místy až přehnané
Hodnocení: 90 %
Doporučené skladby: We Are, Lion, Outside
Vždy mě odrazovaly kapely typu Slipknot, jejichž image je nuceně založená na převlecích a maskách. Nikdy mě nebavila uskupení, která se snažila prosadit díky zvuku typickým pro Linkin Park. A rozhodně by mě nenapadlo, že ještě v roce 2013 dokáže nějaká parta hudebníků najít způsob, jak znít originálně. Ale šestici z LA nazvané Hollywood Undead se podařilo nejen zbavit mě předsudků, ale také napsat opravdu skvělé album.
Po více než deseti letech se vracíme na místo činu. Do Las Vegas, velkoměsta hazardu, kde byl mimo jiné stvořen a nahrán debut již zmíněných LP – Hybrid Theory. To byl nejen první krůček k úspěchu, ale také CD plné kombinací rapu, metalu a elektroniky. Tolik let nepřišel nikdo, kdo by vytvořil něco podobně úžasného a navázal na tento parádní počin. Ale pozor, na světě je placka Notes From The Underground, multižánrová paráda s extra porcí originality navíc!
Začneme smrtelným kousnutím, tedy skladbou Dead Bite. Už zde tito Američané předvádějí, čeho všeho jsou schopní. Střední tempo, slušný sample, skvěle zarapované sloky s elektrickou kytarou v pozadí a hezky vyzpívaný refrén. Že to zní zajímavě? Rozhodně, ale to nejlepší teprve přijde. Ozve se piáno a na řadě je druhý song From The Ground. Po pár vteřinách ale přichází absolutní zlom. Drsný kytarový riff ve velice rychlém šestnáctkovém tempu a po něm sloka podložená netradičním beatem a já se nestačím divit. Následuje Another Way Out, dále Lion se skvěle vykřičeným refrénem a poté bezkonkurenční kousek – We Are.
We are, we are, we are made from broken parts.
We are, we are, we are broken from the start.
And our hearts, our hearts, they were beating in the dark,
'cause we are, we are, we are built from broken parts.
Nemůžu se nabažit každé vteřiny tohoto songu. Je skvělý od začátku do konce, a když už si myslím, že pánové vyložili všechny trumfy na stůl, přijde hip-hopový Pigskin a za ním pop-rockový Rain a já znovu nevěřím svým uším. Kreativita těchto muzikantů je opravdu na vysoké úrovni. Navíc ve svých písních dokážou skvěle místit různé žánry a vždy je ještě okořenit něčím netypickým. Dobrá místy jim možná trochu ujela ruka, ale mně osobně to nevadí. Zkrátka, tahle více jak hodinová nahrávka se opravdu vydařila. Dokonce mě okouzlila natolik, že dávám nejvyšší hodnocení, co jsem kdy dal. Opravdu stojí za poslech! Vokalista Dylan Alvarez aka Funny Man v posledním songu zpívá: „Z vrcholu na dno a ze dna na vrchol. Je to v pohodě, když tahle párty nekončí!“. A já mám pocit, že od vrcholu nemají daleko. Možná už na něm jsou, těžko říct, ale určitě o nich ještě uslyšíme. Ta pravá párty v maskách teprve začíná!
