Circa Survive - Violent Waves (2012)

23.09.2012 21:15

Datum vydání: 28. 8. 2012
Label: Self-Released
Délka: 55:17 / 11 skladeb
Odkazwww.circasurvive.com
Země původu: USA
Žánr: Alternative rock / Post-rock / Indie
+ patrně to nejlepší, co v druhé půlce srpna alt-rocková scéna nabídla

- patrně to nejhorší, co Circa Survive dokážou udělat
Hodnocení: 45 %
Doporučené skladby: Birth Of The Economic Hit Man, Suitcase

 

Vždycky jsem měl tušení, že nejhorší pocit lidskýho života se zjeví v momentě, kdy po strašný opici z mixu zelený s malibu plníte už třetí záchodovou mísu a do toho vám bouchá na dveře exekutor, co po nedělích šuká vaší holku, zatímco vy a babička v kostele ve vidině kachýnky a prarodičovského dvoukila chrchláte otčenáš.

Mýlil jsem se. Nejhorší pocit vám vytane na mysli, když kapela, kterou do poslední chvíle naprosto adorujete za všechno, co kdy udělala – včetně přístupu k fanouškům, živých show a energie lezoucí až z nejšibeněčnějšího záhybu v kytaristově zápěstí nebo hlasivkách zpěváka –, vydá album, který ne že je špatný a vy budete nadávát na šílenou metriku, produkci i booklet, ale ono (ještě hůř!) je k smrti nudící, průměrné, postradatelné a v hluchých místech vašeho života ho předčí i kompilace mnichů od Stonehenge, kterou koupíte v Levnejch Knihách zhruba s osmdesátiprocentní slevou.

Circa Survive jsou po právu koně spousty lidí, protože disponují tvůrčí genialitou pro psaní post-rockových zátiší, která často spanile vyjíždí na toulky nějak-tak-jediným-nemainstreamovým-popem a především do toho všeho ječí a úpí famózní Anthony Green. Bejvávalo, bejvávalo dobře. Jestli jste slyšeli poslední Greenova sólovku, tak vás jeho fistulka trochu omrzela, chápu. Už to s tou alternativou lehounce přehání. Ale přeci ta “alternativní fádnost” (paradoxní spojení, ni?) fatálně neposkrvní i jeho domovskou kapelu, kterou si tenhle multikulturista ohýčkal debutovou Juturnou, brilantní dvojkou On Letting Go a ještě o fous zábavnější kompilací snad všech odnoží nálad Blue Sky Noise, že? Zdá se, že každej shluk muzikantů to prostě jednou ve svý kariéře stejně podělá.

Dost filosofických rapsodií, Violent Waves jsou fajn. Jedou celý v jednom tempu, Green už nezkouší, kam až to jeho pánskej soprán dotáhne, a tak jen brblá ve středních polohách, zurčí jako potůček, kterej donedávna plnil ambice vlejvat se do Antlantiku, a místo toho z něj teď napájejí stádo ovcí v Otrokovicích. Album má slibnej start, to nepopírám. Birth Of The Economic Hit Man je taky nejzajímavější skladbou z celého kompaktu. Nicméně, pokud se na vás valí už desátá minuta striktního rytmu a Anthony tentokrát nezáří ani po stránce textové (což bývala druhá hlavní ctnost celé formace), začnete se na posluchačské židli ošívat, vrtět a vzpomenete si i na neřešený problém s hemeroidy.

Navzdory všemu vyřčenému může poetiku desky leckdo objevit. Budou to patrně zbrusu noví mazánci, kteří s Circa Survive neměli doposud co dočinění. Hm. To ale udělají líp, když se juknou na výše zmiňovanou Juturnu. Třeba. Zkrátka a dobře, všude okolo momentálně plave tolik o tolik inspirativnější a zábavnější muziky, že si poslech Violent Waves můžete nechat na nějakou okurkovou sezónu, která ale, ruku kvapem z ohanbí na srdce, patrně do 21. 12. 2012 už těžko přijde.

 

Míra Kajan