AxeWound - Vultures (2012)
Datum vydání: 1. 10. 2012
Label: Search and Destroy
Délka: 41:35 / 10 skladeb
Odkaz: https://www.facebook.com/AxeWoundUK
Země původu: UK / Kanada
Žánr: Metalcore / Metal
+ kombinace metalu a moderního metalcoru; agresivita; zvuk; výborně zkombinované
- nevýrazná basová kytara; nemusí zaujmout na první poslech
Hodnocení: 80 %
Doporučené skladby: Cold, Exochrist, Collide
Není tomu ani půlroku, co oficiálně vznikla supergrupa jménem AxeWound. Proč narážím na datum vzniku? Protože na svět se dostal debut, který má opravdu co nabídnout. Ještě aby ne, když to mají na triku členové kapel Cancer Bats, Bullet For My Valentine, Glamour Of The Kill, Rise To Remain a Pitchsifter. A aby toho nebylo málo, tak v první skladbě je hostem všem známý kytarista Synyster Gates z Avenged Sevenfold.
Placka obsahuje deset skladeb, ze kterých ucítíte naplno využitý potenciál. Řev měnící se do growlu a naopak vás bude sekat do hlavy jako špinavá břitva. Proč špinavá? Protože poslech není žádná procházka růžovým sadem, místo toho se ocitnete na drsné čtyřicetiminutové cestě plné metalu obohacené o moderní prvky metalcoru. Do toho se v některých písních přidá Matt se svým čistým hlasem, díky kterému uslyšíme chytlavé refrény, jež si budeme pobrukovat při dalším poslechu. Co se kytar týče, tak je opravdu co poslouchat. Ve skladbách jako Post Apocalyptic Party nebo Victim Of System jsou surové, až agresivní, při nahrávání prdlo určitě mnoho strun. Na druhou stranu Cold nebo Exorchrist ukazují melodickou rozmanitost a znalost, protože tam jednotlivé tóny sedí jako prdel na hrnec. Bubeník občas zní, jako kdyby hrál kladivy, anebo bušil beranidlem do obří zdi, protože to má tu správnou hardcorovou sílu a agresivitu. Nyní je potřeba zmínit basovou kytaru, která není v některých písních vůbec znát, což je hrozná škoda, protože Joe je opravdu vynikající muzikant. Vypadá to, že celá tvorba je vyčerpávající… A taky tomu tak je, proto se za půlkou dočkáme stopy Collide, která tempo zmírní a dodá posluchači druhý dech. Po textové stránce nečekejte žádnou romantiku nebo vtípky… Ani veselosti se nedočkáme, za to agrese a vulgarismů ano. Pokud jste nic od této party ještě neslyšeli, tak zde je malá ukázka ze zmíněné skladby Cold.
You can’t kill me motherfucker!
You can’t harm me motherfucker!
This is a matter of pride, I’m not satisfied!
You can’t kill me!
Nakonec bych rád řekl, že debut Vultures byl stvořen v rukou zkušených hudebníků, kteří se ve svých rolích orientují na jedničku. Je to opravdu vydařené metalové album, které předčilo mé očekávání.
+ různorodost; muzikantská preciznost; údernost; změny tempa
- řevy jsou lehce monotónní; nesedne každému
Hodnocení: 85 %
Doporučené skladby: Cold, Victim of the System, Collide
Když jsem se dozvěděl, že frontmani kapel Cancer Bats a Bullet For My Valentine chystají společný projekt, ani mě to nezasáhlo. Jo, Cancer Bats jsou výborní naživo, ale z desek mě až tolik nebaví. A BFMV se mi pod kůži zatím pořádně nevryli vůbec, nevím, čím to. O to víc jsem byl překvapený, když se ke mně dostal první videoklip, pořízený k singlu Cold. Ten mě totiž solidně rozsekal - výborné sloky po rytmické i melodické stránce, setsakramentsky chytlavý refrén, zdrcující breakdowny. Wow. Od toho okamžiku už jsme se jen těšil, jak že bude znít celé album.
AxeWound samozřejmě netvoří jen Liam Cormier a Matthew Tuck, spolu s nimi se v kapele nacházejí ještě Mike Kingswood (Glamour Of The Kill), Joe Cupcutt (ex-Rise To Remain) a Jason Bowld (Pitchschifter). A jedině všichni dohromady mají zásluhu na tom, že Vultures zní muzikantsky bezchybně. Řízné kytary, precizní bicí - klasicky využívající dvojšlapky, ačkoliv si nemyslím, že samoúčelně -, dobrá basa, jež sice není až tak výrazná, ale dává o sobě na správných místech vědět, a zpěvy. U těch bych se trochu zastavil, Liam určitě křičí skvěle, jen při celkovém pohledu se mi řev zdá až moc monotónní. Každopádně v kombinaci s čistým vokálem Matthewa tvoří skvěle se doplňující duo, i když klasický zpěv tu až tolik prostoru nemá.
Jednotlivými písněmi se až tolik zabývat nebudu, jako důležitější mi přijde říct, že je skvělé, že placka NEZNÍ jako běžné metalcorové CD. NENÍ to totiž sypačka od začátku do konce, jedno velké moře breakdownů a v každém refrénu automaticky čistý, přespříliš vysoko položený zpěv. Post-hardcore, který kapely často přimíchávají, je "vyměněn" za různé odrůdy metalu jako takového. Najdeme tu tak prvky z groove, trash či death metalu, což je dobře, ač zrovna těmto subžánrům neholduju. Celková originalita jde dobře poznat v jedné z nejsilnějších písní, a to Collide. Piáno, smyčce, pomalejší tempo, silná atmosféra... to musíte slyšet sami. Úvodní a zároveň titulní track Vultures zase slušně nakopává, coby otvírák asi nemohlo být vybráno nic lepšího. Zejména ústřední kytarový riff a bicí stojí za to, ale zaujme i sólíčko, o nějž se postaral hostující Synyster Gates z formace Avenged Sevenfold.
Už první poslech mě nadchnul, ač u ostatních to tak být nemusí. To spíš bych si tipnul, že ne každý přijde téhle desce na chuť. Je to zkrátka něco jiného než ty desítky metalcorových CD, které se na nás valí každým dnem. Ale to je jedině dobře. I jednotlivé skladby jsou navíc už na první poslech rozeznatelné, což také není úplně na běžném pořádku. Sečteno podtrženo: moc příjemné překvapení, za mě určitě palec nahoru.
