All Faces Down - Face The Truth (2011)

Datum vydání: 1. 7. 2011
Label: DIY
Délka: 36:49 / 11 skladeb
Odkaz: https://www.allfacesdown.com
Země původu: Rakousko
Žánr: Post-hardcore
+ příjemná délka; zpěvnost; celková nálada alba
- píseň I Won’t Care
Hodnocení: 80 %
Doporučené skladby: Stop To Fall; Changes; Hero of the Day

První věc, kterou jsem od All Faces Down slyšel, byl singl Stop To Fall. Tenkrát se mě zmocnila radost a trochu naivně mi hlavou probliklo, že by tihle kluci mohli nahradit moje oblíbené - a bohužel už nehrající - Němce Archway. Což byla s odstupem času samozřejmě hloupost, protože obě skupiny hrají dost odlišný styl hudby. Nicméně radost z poslechu zůstala a po mnoha přehráních celého alba Face the Truth se na této skutečnosti naštěstí nic nezměnilo.

V kolonce žánru se u téhle skupiny většinou vyskytuje „post-hardcore“, ale byla by škoda se u toho zastavit a hodit je na stejnou hromadu se všemi ostatními skupinami tohohle stylu. All Faces Down totiž zní trochu jinak než ti ostatní. Celé album je až punk-rockově zpěvné díky vokálům zpěváka George, který se čistému zpěvu věnuje mnohem více než řevu. Některé refrény dokonce vůbec nemůžu dostat z hlavy, jmenovitě ty v Changes a po ní následující Hero of the Day. Vlastně celé album nezní tak pochmurně jako většina dnešní post-hc produkce. K tomuto vyznění přispívá i naladění kytar, protože (pokud mě moje hluché uši nešálí) pánové kytaristi hrají v drop D místo dnes moderního drop C. Pokud si chcete vliv toho jednoho tónu na celkový zvuk alba poslechnout ještě někde jinde, dobrým příkladem jsou první (drop D) a druhé (drop C) album švédských Adept. Ale samozřejmě to není jenom v ladění. Riffy jsou vůbec celkově příjemně jednoduché a občas doplněné nějakou vyhrávkou. Já ten vliv punk-rocku prostě slyším ve velké míře a dělá mi radost pocit, že tady má přednost píseň jako celek před prstovou technikou kytaristů.

Jinak byly na Face the Truth znovu nahrány čtyři písně z přechozího EP Close To the Distance. Největší změnu asi prodělala výše zmíněná skladba Hero of the Day, jež už nezní tak nasraně, a svojí elektrické verze se dočkala I Won’t Care, kterou považuju za asi vůbec nejslabší. Kdyby chlapci místo ní zvolili třeba Get Away, byl bych mnohem spokojenější. Ale to je jen takové moje přání. Celkový dojem z alba to nijak nekazí.

P.S. Ideální album do auta na léto. Pokud ho posloucháte při řízení za slunečného dne, přičtěte si k hodnocení dalších 5-10 %. :)

David Vítek