Sunset Trail - Revealing... (2012)
Datum vydání: říjen 2012
Label: nepodepsán
Délka: 36:39 / 11 skladeb
Odkaz: https://www.facebook.com/SunsetTrail
Země původu: Česká republika
Žánr: Nu-metalcore
+ melodické kytarové linky, barva obou vokálů
- až příliš mnoho breakdownů, nepříliš originální
Hodnocení: 70 %
Doporučené skladby: Promises, Loco Por Ti, Illusion of Being Alive
Bez mučení přiznám, že starší tvorba olomouckých Sunset Trail pro mě nebyla úplně atraktivní, protože nu-metal mě přestal bavit zhruba v té době, kdy... no, zemřel. Proto byl první singl Promises velmi slibným překvapením – námrd bez kompromisů, který sice obsahuje stopové prvky nu-metalu, ale z větší části je postaven na základech moderního metalcoru. A přesně tak by se ve zkratce dala popsat celá deska Revealing.... Metalcorové melodické kytarové linky, spousta breakdownových pasáží, neotřelý scream Sigiho, ve vybraných refrénech čisté vokály kytaristy Damjana a do toho třeba i nu-metalové „rapování“ (druhá klipovka Baby, There’s No Time for Waka Waka) – v tomto ohledu je album rozmanité, barevné, ale rozhodně ne přeplácané.
Co na desce nejvíc cením, je výborná práce sólového kytaristy Michala Stochleby. Jeho invenční, velmi citlivě poskládané party, jsou pro nahrávku zcela zásadní a v podstatě ji celou táhnou. Škoda, že jsou občas melodické riffy „schované“ v breakdownech. Těch je na albu možná až přespříliš a navíc zní všechny dost podobně; ale to je nemoc rozšířená napříč celou scénou. Tím ale rozhodně nechci říct, že by si Sunseti hráli na české Emmure, to chraň pámbu. Například taková Loco Por Ti má v úvodu emotivní baladickou atmosféru, která přechází v nekompromisní řvaný refrén, přičemž je prošpikována melodiemi jedna radost. Zajímavá je také skladba Illusion of Being Alive, kterou svým vysoko položeným vokálem oživil Adam Sychrow z další olomoucké party Hazydecay.
Abych nebyl nařčen z toho, že klukům pochlebuju jen proto, že žiju v Olomouci, dovolil bych si ještě pár výtek. Chtělo by to trošku zapracovat na chytlavosti zpívaných refrénů – líbí se mi sice Damjanova barva hlasu, ale některé refrény mi zní trošku unyle a utahaně (I’m Shy, Legend of Me). Stejně tak oceňuju celkem originální Sigiho řev, ale uvítal bych víc různých poloh, aby to nebylo tolik monotónní (např. častěji zapojit growling nebo v úvodu zmíněné rapování, které mě hodně baví). Oživujícím prvkem jsou určitě občasná kratičká bongová intermezza, ovšem jinak se člověk musí hodně zaposlouchat, aby tento exotický nástroj zachytil. Naopak za celkem povedený experiment považuju bonusový remix RocknRolla 2.0.
Revealing... je určitě nadprůměrný český počin. Má to koule, má to říz a některé pasáže jsou hodně zábavné a chytlavé. Jak už jsem ale předeslal, chtělo by to dát ještě větší prostor melodiím před breakdowny a snažit se být víc originální, ale to už je jen a jen můj subjektivní pohled, ovlivněný tím, že poslední dobou jsem si zvykl dávat přednost více progresivním bandám na úkor těch, které produkují „vzorový“ metalcore.
