Rozhovor s kapelou Jaksi Taksi: Hudebníka vždy ovlivní všechno, co slyší, ať chce nebo nechce

21.09.2014 19:17

Kapela Jaksi Taksi patří již roky ke stálicím české punk-rockové scény. V následujícím rozhovoru s frontmanem Radkem se dozvíte mimo jiné, jak začínali, co by poradili začínajícím kapelám, anebo co chystají pro fanoušky v nejbližší době.

 

Česká klubová i festivalová pódia sjíždíte už od roku 1992. Málokterá kapela se může pochlubit tak dlouhou existencí. Máte nějaký recept, jak jí dosáhnout, anebo považuješ spíše za dobrou souhru náhod, že to „jaksi taksi“ od té doby dobře klape, a podle všeho ještě pěknou řádku let klapat bude?

Samozřejmě, že náhoda v těchto věcech hraje určitou roli. Je důležitý, koho potkáš, kdo Tě ovlivní a tak. Ale nejdůležitější je chuť dělat muziku. My jsme prožili několik období, kdy to vypadalo, že se to rozpustí. Bylo to většinou na začátku naší existence. V době, kdy někdo odcházel z kapely, a my jsme nevěděli, co budeme dělat dál, protože kapelu jsme zakládali jako kámoši a když jeden odejde, nechce se Ti tam brát někoho jiného, protože máš pocit, že se tím naruší ta atmosféra. Ale postupem času se naučíš to vyřešit a je to v pohodě. Takže hlavně chtít dělat hudbu pro hudbu samotnou a pak to všechno lze překonat. :)

 

Jak jste se vůbec tehdy dostali k založení kapely?

Chodili jsme na koncerty kapel, nejvíce na kapelu ZNC, a hodně se nám líbila ta atmosféra a všechno kolem. To jsme ještě netušili, že ta příjemná část, tedy ten samotný koncert trvá jenom chvíli, ale aby se uskutečnil, je potřeba pro to udělat velké množství práce. Ale my jsme byli od začátku tvořiví nejenom v hudební oblasti, takže hudba byla jedním z uměleckých odvětví, které jsme dělali. Bylo to takové přirozené. :) No a tak jsme pomalu začali shánět nástroje, zkušebnu, začali jsme zkoušet a dělat písničky. Naštěstí jsme s tvorbou písní neměli nikdy problém, to spíš větší problém byl to, co jsme vymysleli, pak zahrát. No a potom věčný téma – zkušebna. Protože, když nemáš ani korunu a chceš někde dělat rámus, tak to není úplně ideální kombinace. :)

 

Měli jste nějaké vzory a najdou se třeba i kapely, ze kterých si berete příklad do dneška?

Na začátku určitě ZNC, pak NOFX, Bad Religion a podobné partičky. Pokud mě něco zaujme dnes, tak už to nebude nějaký vzor, ale spíše inspirace. Poslední takovou byli My Chemical Romance. Ale obecně hudebníka vždy ovlivní všechno, co slyší, ať chce nebo nechce.

 

A bylo od začátku jasné, že to stylově ponoříte do punk-rocku, anebo jste zkoušeli z počátku zabrousit i někam jinam?

Vůbec ne. Pokud si poslechneš naše první demáče, tak to s punkem až tolik společného nemělo. Byl to spíš takový studentský bigbít a postupně to vykrystalizovalo do punku, ze kterého se to teď opět přetváří v nějakou samostatnou podobu. Na začátku jsme dokonce měli v kapele i syntezátor, což k punku úplně nesedí. Proto se musím vždy pousmát, když někdo říká, že už nejsme punk, protože my jsme ani nezačínali jako primárně punková kapela. Kamarádili jsme s punkáčema, pohybovali se v tom prostředí, a proto byla naše hudba taková. Punk nás hodně naučil a na to nesmíme zapomínat. Ale záběr lidí, kteří dělali tuto kapelu, byl vždy širší než jen punk.

 

V době, kdy jste začínali, neexistoval Bandzone, Facebook, ani další hromada možností komunikovat s fanoušky prakticky nepřetržitě online. Jak na tu dobu vzpomínáš a měla podle tebe nějaké výhody, v porovnání s tím, kolik toho mohou využívat kapely dneska?

Tohle neřeším, každá doba má něco svého. V době Mozarta zase nebylo nahrávací zařízení, takže dnes už ani přesně nemůžeme vědět, jak ta jeho hudba má znít, přestože existují notové zápisy. Na všem je něco dobrého a něco zlého. Možná bylo kdysi výhodou, že nebylo tolik hudebního plevele, protože dneska si každý může založit kapelu, udělá si profil a už má pocit, že existuje. Dřív existovala pouze kapela, která koncertovala a získávala si tak fanoušky a bylo určité síto kvality. Ale zase... v době Mozarta bychom my byli tím plevelem, protože bychom nehráli podle not a neměli bychom tu hudební zručnost, která byla tehdy asi potřebná pro hraní hudby.

 

Co byste z pohledu zkušených muzikantů poradili začínajícím bandům? Není to podle tebe v dnešní době víc o PR prezentaci kapely na úkor samotné muziky?

My jsme PR a reklamu nikdy neřešili. Klip jsme udělali, až když nás do něj tlačili fanoušci. Dnes je to obráceně, vznikne kdejaký nesmysl a už má klip. Ale lidi v Evropě ještě nejsou tak zblblí a poznaj, co má kvalitu a co nemá. Znám mnoho projektů, které nasypaly hodně peněz do propagace, a neštěkl po nich ani pes. Některé dodnes zase žijí jenom díky propagaci, protože jim chybí talent, obsah, poselství. A je to na nich znát. Ale radit bych si neodvážil, každý si musí najít svoji cestu, ta je většinou komplikovanější, ale pak z ní máš větší radost. :)

 

Jak vypadá rok z pohledu Jaksi Taksi? Máte to rozčleněné jako třeba Wohnouti, u kterých jarní turné přejde do fesťákového léta, na které naváže podzimní návrat do sálů a v zimě si hodí na pár měsíců pauzu, anebo prokládáte rok koncerty bez větších přestávek?

Máme to úplně stejně jako ti kluci wohnoutovští. :) Ono si to tak řídí realita této země, a tak to prostě funguje, že zima je na odpočinek. Občas zahrajeme nějaký ten maturitní ples a pak na jaře se probouzíme k aktivitě. :) U kapely je blbý to, že když chceš hrát festivaly a letní akce, tak si pak na konci léta uvědomíš, že jsi vlastně ani nebyl u moře, ani jinde na dovolený. Ale to k tomu patří, každá zábava si vyžaduje taky oběti. :)

 

Loni na podzim jste se trochu pustili do politiky zveřejněním klipu k písni Víme svý. Přece jen... politika není téma, které by oslovovalo každého, naopak spousta lidí by o politice raděj neslýchala vůbec. Není z tohoto pohledu pro kapelu lepší se politice raději vyhnout?

Vždy jsme se k politice vyjadřovali, ale dřív jsme spíš nadávali, stejně jako ostatní. Dnes si myslím, že je potřeba se o to zajímat, minimálně tam vyměnit lidi, aby jim bylo jasné, že ty posty nejsou na věky. A jestli to je nebo není výhodné pro kapelu... tohle jsme nikdy neřešili, to je právě ta otázka, kterou si musíš vyřešit, zda děláš umění pro to, aby jsi se zalíbil davu, anebo proto, aby jsi něco objevil ať už v hudbě, v sobě, nebo někde jinde.

 

Zatím poslední událostí, která je stará jen několik dní, u vás bylo zveřejnění klipu k písni Vteřina. Jak bys fanouškům nový klip představil a na co dalšího se mohou v nejbližší době těšit?

Klip je složen převážně  z našich fanoušků. Původně jsme chtěli totiž udělat tzv. "lyric video”, ale pak nám to přišlo škoda a vymysleli jsme tuto věc. Pravdou je, že jsme asi s podobným nápadem nebyli jediní a úplně nepředstavitelná náhoda byla, že v ten samý den, co jsme video zveřejnili my, podobné video zveřejnila i jedna zahraniční kapela (The Ghost Inside, pozn. red.). Na to nás upozornil náš fanoušek. Kdyby to nevyšlo ve stejný den, tak určitě by nám někdo psal, že jsme nápad okopírovali, apod. Ale vidíš, že tyto věci se prostě stávají...

Takže v klipu jsou fanoušci, pak i hudebníci, mezi nimiž jsou i členové kapely Harlej, se kterými vyrážíme na podzim na společné turné.
No a co připravujeme? Už se dokončuje zbrusu nový singl, ten by měl být na konci měsíce, tak na něj se hodně těšíme a snad ho podpoříme i dalším klipem.

 

A jaké cíle mají Jaksi Taksi do dalších let?

Cíle jsou jako vždy, aby naše muzika dělala radost lidem a nám samotným taky. Pak bude všechno v pořádku. :)

 

Díky a ať to hraje!!!

 

Jirka Kaisr