Rozhovor s Honzou Kučerou (Skywalker): Cejtíme se jako jedna parta, která odpaluje klub jak TNT!
(autor fotografie: Martinezz SušenkaSemi Martinezz)
Skywalker, Skywalker a Skywalker… O týhle bandě slýchávám častěji než o jejich slavnějším bráškovi Lukovi. Je tedy logické, že v mých úvahách, koho si přizvat k dalšímu rozhovoru, muselo dříve či později figurovat jméno Honzy Kučery, tedy lídra této kapely. Takže nádech a pusťte se do čtení!
Hoďme hudbu na chvíli stranou. Kdo je Honza Kučera ve chvílích, kdy nedrží mikrofon v ruce?
Nabízí se začít otřepanou frází o tom, že Honza je úplně normální kluk, haha. Nevím přesně ale, jaký by měly bejt normy týhle normality, tak to vezmu trošku jinak. Jsem třiadvacetiletej člověk žijící svůj život v nejúžasnějším městě na světě (nemůžu asi moc srovnávat, ale co už) – v Praze. Od toho se obrovsky odvíjí, kdo jsem. Ztrácím se v nepřebernejch kopách umění, filosofie, hledání krásy apod. Vlastně jsem dost nepoužitelnej člověk do života, nespolehlivej a zapomnětlivej, nedokážu pořádně myslet na to, co mě neinspiruje a neobohacuje, naopak toho, co miluju, se držim jako klíště. Mám dojem, že mezi mnou na stagi a mnou mimo zas takovej rozdíl není, a to pokládám za pozitivní.
Vyjmenuj mi tři věci, které tě tento rok suverénně nejvíc točí…
Nevím, jestli dám dohromady tři, možná jsem až moc hippie – veselej (i to jsem už na svou adresu slyšel). Okamžitě mi vyskakuje, co se v týhle zemi děje opět okolo tématu romský menšiny. Asi jsme všichni zaznamenali, jak se internetový masy českejch xenofobů a rasistů postavily k nedávnýmu narození paterčat romský mamince. Tupci, který hnijou doma v samotě, a tak sypou na net svoje zoufalství, jsou prostě smutnej úkaz, ale český matky volající paní, která novou rodinku obdarovala kočárkem, a vyhrožující, že budou sabotovat její business, pač „pomáhá cigánům“, to je fakt trochu moc. Odsuzovat lidi starý pár hodin k životu kriminálníků? Blah, už se zas vztekám. Tahle malost, tupost.
Vlastně mě napadá další věc. Spousta lidí mně blízkých alespoň na svých FB profilech nekriticky přeposílá hromady článků krajně pravicových serverů o věcech, který je trápí. Nedomýšlí věci, bezdůvodně rezignujou na kritický myšlení pod vlnou emocí, kterou nejsou s to ovládnout. A tak vidíme lidi, který jsou schopný v jedný větě odsoudit třeba konzumaci masa a zneužívání zvířat, ve druhý šmahem atakovat nějakou menšinu, ať už Romy, homosexuály nebo někoho jinýho. To je sraní do huby, musíme se z něj vyléčit. Mám dojem, že když se dobíráme bodu, kdy se oprošťujeme od nánosů společnosti, který nám vadí, máme tendenci v tom bodě zahnít a soudit svět z pozice člověka, kterej všechno ví nejlíp. To se týká skoro úplně všech z nás.
Možná je to ona třetí věc, která mě točí. Tenhle patent na pravdu. Rejpu do svědomí kolegům a kolegyním v naší hardcorový scéně, vegan, straight edge, křesťan, ateista, cokoliv – naše názory, ať si je sebevíc odkejváme a „potvrdíme“, nejsou patentovaný pravdou, není jeden zdroj prazákladu a pravdy, kterej nám poskytuje platformu k tomu, abychom mohli říct, že např. jen veganství je správnej způsob života, že jen Ježíš je spása nebo že Bůh určitě není apod. Jsou způsoby, jak se vzájemně inspirovat, obohatit, pomoct si, ale nepovede to tudy – nepovede to skrz pravdaře (Truthers), co na sebe budou ječet zpoza barikád svejch přesvědčení. Povede to skrz konkrétní příklady na vlastním životě. Stejně jako filosofický slohy o bytnosti, jsoucnu a existenci jsou většině lidí cizí, kdežto myšlenek v literatuře se chápou jak šílený (což je krásný), teoretický kydy, co na sebe pliveme, prostě nezafungujou jako to, když podle nich budeme sami žít. Snad je to jasný.
Od tohoto tématu přeběhneme k příjemnějšímu. Na vašem merchi je nepřehlédnutelný odkaz na videoherní sérii Half Life. Ty osobně seš herní šílenec?
No jasně. Od nějakých deseti let (nebo dřív?) jsem naprosto posedlej počítačovýma hrama. Připomínám, že se jedná čistě o PC gaming. Naprosto nesnáším herní konzole. No a jasně – je tam odkaz na HL, protože podle většiny členů naší kapely to je to nejzásadnější, co na poli PC her kdy vzniklo, považuju to vlastně za extrémně důležitý dílo obecně. Gordon Freeman nám prostě seděl jako bojovník za svobodu, kterej nese motto „Your Dogma Is Pure Evil“.
Ok, s těma konzolemi sis to posral… Ale jedeme dál! Jsi nějak hudebně vyhraněn? Nebo posloucháš více žánrů?
Vyhraněn nejsem, alespoň ne úmyslně. Ale samozřejmě od mala jsou směry, kterýma se ubírám prostě proto, že mi sedí. Často se říká, že „hardcore je víc než hudba“, to ale není moje motto, protože důvod, proč jsem se prvně dal směrem (nejobecněji řečeno) punku, byl právě sound, kterej mi urval život a nechal si ho a já za ním běžím a chci se spojit v jedno … asi, haha. Tak od těch deseti let poslouchám punk rock, klasický věci jako The Offspring, Bad Religion, Pennywise, NOFX, Lagwagon, hromady kapel. Moje nejoblíbenější kapela a naprosto zásadní životní věc jsou potom Blink 182, s těma jsem poznal pop punk, kterej mě vlastně zformoval tam, kde jsem. Všecko, co přišlo potom, jsou další formy punku, nemám potřebu tam malovat hranice. Pro mě je to prostě alfa, ale ne omega, pač tu se pokusím namalovat si sám.
Přibližně stejně dlouho mě baví rap, začal jsem na jménech jako Wu Tang Clan, Gang Starr apod., hlavně east coast. Baví mě i český věci, ale v poslední době se tady na sebe vzájemně tak děsně plive v rapu, že ani nebudu jmenovat, každopádně ta paleta je široká a já jsem jí otevřen maximálně. Miluju šíleným způsobem Deftones, slyšel jsem zvěsti, že by na podzim měli zavítat do Prahy, to bych vybouch! Baví mě pop, synthový věci 80. let, country, metal všeho druhu, wooo, jsou toho hromady, naštěstí! Myslím, že pro mě nikdy hardcore nemůže být víc než hudba, protože jednak hudba je něco tak krásnýho a komplexního (a to už od tý, který říkáme klasická), že prostě jeden směr je furt jen jeden směr. A pokud to motto ukazuje na nosný ideje tý věci, OK. Ale zase je to náš subjektivní postoj, kdy právě tyhle ideje bereme jako ty krásný. Jiný směry mají jiný ideály, a tak jsou někomu víc než hudbou v jiným významu. Tohle motto pro mě nemá smysl. Nevím proč se vyhraňovat, pro mě má smysl se inspirovat a budovat svojí věc. Neumím si představit lepší prostor pro svůj život, než jakým je hudba.
Budete hrát na Rock for People, to je bomba! Jaký si měl pocit, když ses dověděl, že tvoje kapela vystoupí na takhle velkém festu?
No tak abychom se trochu zchladili, je to jen nultý den vlastně večírek pro tu partu nedočkavců, co už stepuje před bránou festivalu. Ale každopádně to, že jsme součástí takový věci, je naprostá paráda. Já vím, co si mnozí budou o tom festu šuškat. Mně nevadí, byl jsem tam párkrát a vždycky mi tam bylo dobře. Jasně – je to fest „pro všechny“, a teda i pro kretény, ale celá věc je tak zmáklá, že je mi prostě příjemná. Na tom, kde jsme, má maximální podíl Katka Jará, takže i za tuhle věc letí dík primárně jí. Ten pocit je prostě skvělej, zůstáváme s partou i na zbytek festu, takže ideální start léta. A že tam hrajou Kabáti, Karel Gott apod.? No a? Možná je potřeba emigrovat z týhle planety, protože na ní žijou Kabáti, nebo ne? Fakt – nezajímá mě to, dokud se nejedná o nějakou propagaci vraždění lidí nebo tak něco.
Celkově se Skywalker stali populární kapelou obrovskou rychlostí. Čím myslíš, že je to způsobené? V čem jste jiní než ostatní formace? Bereš RfP jako pomyslný vrchol?
Faktor schopností Katky, jak jsem už zmínil, je prostě zásadní. A to nemyslím v žertu. Ona se nás ujala s láskou, celý to společně skvěle funguje, protože do toho celá ta crew dává hodně, a to je z věci cítit. Myslím, že pokud skutečně je něco, co nás odlišuje od ostatních kapel, je to právě to nasazení. Všímám si u hodně kapel, že na stagi předvádějí naučený pohyby, hlášky, celá věc zní tak nějak vygenerovaně, ale v obličejích nevidím tu vášeň, chybí mi tam ten nezájem o celej vesmír krom toho bodu, kde se nacházejí, kde hoří stage a klub šílí. Tím neapeluju na bezohlednost, ale na vášeň, která je umění. Myslím, že z nás lidi cítí, že tohle milujeme, nebo spíš že to žijeme. Úplně. Hlasitě je upozorňujeme, jak moc si vážíme toho, že v tom jsou s náma. A když se potom cejtíme jako jedna parta, která prostě odpaluje klub jak TNT, mluvíme spolu, potíme se spolu, brečíme a smějeme se spolu a táhneme za jeden rozpálenej řetěz, cejtíme taky, že to je Skywalker show. A pokud to takhle vnímá víc lidí, je to podle mě ten důvod, proč je bavíme víc než ostatní. RFP jako vrchol neberu, nějak nevěřím na vrcholy. V tomhle případě jsem ten postmodernistickej magor, pro kterýho cílem je sama cesta. Na cestě se učím, v hudbě fakt volím mód celoživotního vzdělávání.
Součástí rozhovoru musí být samozřejmě budoucnost Skywalker. Takže, co bude dál?
Máme strašně moc plánů. Rveme se o Kanadu, nevím, kdy tenhle článek vyjde, a tak je možný, že už bude po finále soutěže PlanetRox, v rámci který budeme 29. 6. v Ostravě hrát před porotou. Potřebujeme tam i podporu lidí, takže tímto taky všechny zvu. A děkujeme za hromady hlasů, který jsme skrz internet obdrželi! Dál makáme na nějaký šňůře, přecejen se nám pořád nedaří vypadnout na dýl ven, jen uprostřed léta teď jedeme hrát na Wlesefest na Slovensko a potom pár dní projedeme po Rakousku a skrz jižní Čechy domů, to bude paráda. Letos zřejmě nenatočíme nic vlastního ve velkým. Uvidíme, ale přecejen Babylon (recenze) ještě nevychlad a máme co nabídnout hlavně živě. Samozřejmě celý léto budeme točit jiný kapely, jako každej rok. Loni to byli třeba pop punkoví Call Tracy nebo Everything We Have, letos už brácha stih např. indierockovou Lolitu, který teď křtíme EP, nebo maká na libereckým hardcoru Backfist. Na léto se chystají nový věci od Call Tracy, Another Fake Heroes (skvělej easy core) a Home For Real (výbornej melodickej hardcore a pohrobek pop punkových Fake City, který jsme taky před pár lety točili). Práce bude dost.
A tento desetistránkový rozhovor zakončíme dojemným loučením s našimi čtenáři. Takže do toho!
Milí čtenáři, podporujte tenhle skvělej webzine, fakt nekecám, když řeknu, že s nasazením, s jakým tuhle věc dělá, se u nás skoro nikdo nemůže rovnat. Strašně Vám fandím INE, a tak doufám, že budete mít maximum dalších supporterů. Jelikož se tu o nás píše dost často, předpokládám, že spousta z čtenářů nás má ráda, a tak Vám moc děkuju, koncerty jsou poslední dobou fakt naprosto skvělý, rádi Vás vidíme, celá tahle věc je vlastně strašně super, bez Vás by prostě nebyla, těšíme se na Vás. Choďte (taky) na československý kapely, aby nám to tu neshnilo, mějte se překrásně!
Honza
Čtěte také:
