Report: Sonic Halo v Ostravě - 23.05.2013

Kdo: Sonic Halo (CZ)
Kde: Ostrava, Stará Aréna
Kdy: 23. 5. 2013

Pokud rádi ochutnáte nevšední hudbu u zapálené svíčky, rozhodně si poslechněte Sonic Halo. Kapela stojí alespoň za pokus.

Klasické složení: kytara, basa, bicí… perkuse a housle? Tak tohle může sklidit ovace, nebo rozčarování. Jakmile však začne vysoký dívčí hlas zpívat první sloku v doprovodu mužského barytonu, mám jasno. Tleskám spolu s ostatními a děkuju mamince, že mě pustila.

Kapela je nervózní, ačkoli na muzice se to neprojevuje. Šuškají si, hihňají se, sem tam prohodí fór ("Dalši pisnička jmenuje Big Hairy Mammoth. Hand's up, who's chlupatý!"). Atmosféra je úchvatná, ale není umělá. Nic není nucené. Zapálíme svíčku, naladíme housle, trsátkem hrábneme do strun akustiky, odkašleme si a ukážeme vám, že umíme hrát lovesongy. Celá slavná Amerika může jít do háje se svou filmovou představou romantiky. Scream se neobjeví, pouze čisté zpěvy. Střídají se mužský a ženský hlas, a když zpívají spolu, perfektně do sebe zapadnou. Pohledy manželů při refrénu ve mně vyvolávají chuť vběhnout mezi ně, ať už s tváří k němu nebo k ní. Uprostřed stojí drobná blondýnka a ladí housle. Ta podle mě sklidila největší úspěch. U mě teda stoprocentně. Hrát na housle a zpívat sopránový refrén? Nejjednodušší věc na světě! Bubeník cinká o činely a hraje si s bicími, spolu s perkusákem vzadu rozjíždí vlastní show. Se zavřenýma očima si hrají jako malý kluci. Basák se pohupuje v rytmu, prsty běhají po hmatníku jako by se nechumelilo. Ačkoli jde o akustický koncert, jede si svou a dodává celkovému zvuku říz. Píseň s věnováním od irského zpěváka (pomlčka) kytaristy: "Big thanks to all of you, who came tonight! But  we have a special guest here. Moje taťka přijel sem a já mám pro něho písnička."

Kašleme na lovesongy pro holky! Když syn zpívá svému tátovi, že ho má rád a že doufá, že jednou bude jako on… Čím tohle chcete přebít? Píseň končí a kytarista nenápadně zamáčkne slzičku. S úsměvem se přidávám a otírám tváře.

Na kapelním bandzone akustické verze nenajdete, ale možná vás ty plnohodnotné více nadchnou. Každopádně ve čtvrtek Sonic Halo dokázali, že romantiku dokáží navodit bravurně. Spoustu lidí (obvykle fanynky Joy Division vyžadující rockové idoly v košilích s elektrickou kytarou) holka v kapele odradí, koho ale zajímají kytarová sóla, když máte housle? Zpěvačka opět dokázala, že nesmíme soudit kapelu podle obálky. Sonic Halo několikrát zdůrazňují, že v sobotu v jeskyni hrají pro charitu a poetickými texty nás nabádají, abychom přemýšleli sami nad sebou. Těmdle maníkům asi nepůjde zrovna o slávu a prachy. Při poslední písničce s názvem Honeymoon mám chuť tančit, rytmicky si podupávám nohou a chci zpívat s kapelou. Tenhle hudební doprovod pro letní výlet s kámošema hrdě doporučuji komukoli, kdo má rád energickou hudbu. Slyším malý náznak The Subways, leč o vykrádání nemůže být řeč. Po koncertě myslím na tiché podzimní ráno, všichni ještě spí a já sedím sama na lavičce před domem a srkám horké kafe.
Dobrá nálada, hřejivý pocit. A postačí mi k tomu hudba, co nemusí být nutně otextovaná přemrštěně entusiastickými motivačními kecy. Ve čtvrtek to zvládla sama.

Kdokoli dává přednost elektrice před akustikou, tak určitě ocení, že skupina bude hrát v Ostravě už začátkem června. (6. 6. - Pecival, 7. 6. - klub Marley). Rozhodně zajděte na "full power performance", a když se hezky usmějete a mile poprosíte, kapela ráda vypojí kabely a zahraje třeba SKY akusticky. Tohle všechno a možná ještě trochu víc za pouhých pár korun a špetku vlastního času. Tak neváhejte a rušte schůzky na první týden v červnu. Sonic Halo už mají nemalý katalog vlastní tvorby a vydají nové album co možná nejdříve. Čekejte na 10 Ton Eagle Feather, rozhodně nebudete litovat.

Valo