Report: Euglena + Brutal Coma; Holešov - 10.10.2013
Kdo: Euglena (RU) + Brutal Coma (CZ)
Kde: WATS music club - Holešov
Kdy: 10. 10. 2013
Čtvrtek není ideální den na pořádání koncertů. Málokdo se rozhodne utrácet drahocenné finance za předvíkendovou akci. Avšak právě v pracovním týdnu se nezřídka kdy dostanou do naší malé republiky ty nejzajímavější kapely. Jednou z nich jsou ruští Euglena. V holešovském klubu WATS měli premiéru v květnu. Nyní v říjnu se ho rozhodli opět zařadit do programu svého evropského tour mezi Poznaň a Vídeň. Na premiéře jsem chyběl, ale slova chvály, jež se na čtyřčlennou partu z Petrohradu nesla, nešlo přeslechnout. Tak jsem se rozhodl investovat už před víkendem a vyrazit do Holešova.
Support zajistila takřka domácí formace Brutal Coma, kterou tvoří dva zkušení vokalisté Zbyšek a Oskar z na Kroměřížsku poměrně známé grindcorové úderky Munguss a trojice o poznání mladších instrumentalistů z pohrobku místních Sold My Soul. Generační rozdíl se stírá v momentu, kdy kapela spouští první řádně podladěné tóny. Kombinace „staré školy“ a „mladé krve“ je vždy tak trochu risk, ale v případě Brutal Coma vyšel, troufám si říct, na jedničku. Grindcorové sypačky v doprovodu do uší řezajících vokálů střídají přechody do pomalých, tvrdých žánrově až deathcorových half-timů. Kapela si i přes nízkou účast koncert evidentně užívá, a za necelou půl hodinu svého setu rozhodně nenudí.
Po přibližně třicetiminutové pauze začínají zvučit hosté z dalekého Ruska. Ještě před koncertem při krátkém rozhovoru s kapelou zjišťuji, že jsou na cestě již sedmý den a hudebně mám očekávat něco technického. Fajn, rád se nechám překvapit, říkám si. Zaujímám oblíbenou pozici u pultíku zvukaře a nechávám se unášet temnými, pomalými tóny kytary, jež zahajuje intro první písně. Atmosféra graduje a je jasné, že tohle bude úplně jiný šálek čaje než první skupina. Rychlý přechod na bicí dává pokyn ke spuštění hypnotizujícího orchestru chaotického hardcoru. Kapely z východu jsou známé pro svou vysokou úroveň techniky. Hraní na nástroj je v Rusku dle slov Eugleny v podstatě soutěž o vymýšlení co nejsložitějších riffů a kombinací, což přesně předvádějí. Nečekané změny, přechody v rytmech a taktech tam, kde bych je vůbec nečekal, šílené akordy a vokálový projev plný bolesti a deprese. Jeden velký, ale přesto velmi dobře srozumitelný chaos. Instrumentalisté z Eugleny nejsou obyčejní hudebníci, nýbrž skladatelé a jejich hudba je jednoduše symfonie. K dokonalé hudební stránce přidávají i skvělou vizuální show. Vokalista pobíhá po vyhraněném prostoru jako hladový lev v kleci, kytarista s bubeníkem jsou plně soustředěni na své nástroje a basák opisuje vzduchové kružnice svou baskytarou. Půl hodiny uplyne jako voda a já jen strnule hledím s otevřenou pusou.
Rusové jsou nakloněni pohodové konverzaci, po níž odcházím z klubu s jejich kazetou v kapse a skvělým pocitem dobře utracených peněz. Chodit na koncerty v týdnu se vyplatí!
