Breathe Carolina - Hell Is What You Make It (2011)

12.09.2011 10:40

Datum vydání: 2011
Label: Fearless Records
Délka: 47:07; 13 skladeb
Odkazhttps://www.myspace.com/breathecarolina
Země původu: USA
Žánr: Electro / Screamo / Crunkcore
+ svěží; chytlavé melodie
- místy až příliš popové; úbytek screamů a kytar
Hodnocení: 75 %
Doporučené skladby: Wooly, Gone So Long, Lauren’s Song


Příběh „electro-corových“ Breathe Carolina zní jako hudební pohádka. Kamarádi David Schmitt a Kyle Even, kteří se poznali při společném hraní svých středoškolských kapel, začali v roce 2007 v Denveru pro zábavu skládat hudbu v GarageBandu, softwaru pro počítače od Applu. Po umístění songů na Myspace se stali nesmírně populární a záhy vydali svůj eponymní počin pod křídly Rise Records.

Placka s názvem Hell Is What You Make It je už třetím regulérním albem této coloradské dvojky, která kombinuje elektroniku s prvky post-hardcoru či screama. Jak už to tak bývá, liberálněji založenými posluchači jsou přijímáni veskrze kladně, zatímco zatvrzelí „core“ fans jim nemohou přijít na jméno. A po poslechu nového alba je jasné, že u druhé skupiny to budou mít Breathe Carolina zase o něco těžší.

Oproti předchozím nahrávkám je zřetelný úbytek Kyleových screamů, které jsou výraznější jen v úvodní pecce Wooly a v posledním kousku s názvem Lauren’s Song. Milovníci kytarových riffů také zapláčou, na desce je jich jako šafránu. Breathe Carolina vsadili na líbivější čisté vokály, kytaru nahradila keytar a ze synťáků se valí dunivý electropop. A já musím přiznat, že se mi to v jejich podání zamlouvá. Klukům se podařilo vyprodukovat chytlavé melodie, které utkví v paměti a nejsou po několika přehráních otravné. Album samozřejmě obsahuje slabší songy, na druhou stranu převažují ty, které mě baví svou rozmanitostí a originalitou.

Hell Is What You Make It je sice zřetelný posun k mainstreamu, který má za úkol naverbovat armádu kvílících puberťaček, a nejsem si jistý, jestli si Breathe Carolina ještě někdy zahrají na Warped Tour, ale jejich hudba je zábavná, svěží a svého druhu pořád výjimečná a progresivní, takže za mě palec nahoru!

DAN HROMADA