Rozhovor s kapelou Dirty Way: V textech se zamýšlíme nad životem a jeho realitou
Náš další rozhovor jsme pořídili s pětičlennou punk-rockovou kapelou Dirty Way z Litomyšle. Dozvíte se se něco o jejich začátcích, novém albu Realita či kde pramení jejich inspirace.
Dirty Way, představte nám tedy svou „špinavou cestu“.
Je nás pět, jsme z Litomyšle, vznikli jsme v roce 2007, hrajeme punk-rock a vydáváme druhé CD.
Vaše začátky se nesli ve znamení coverů. Který song je pro předělávku ten nejlepší?
To asi není otázka pro ty pravé. My jsme začínali na vesnických tancovačkách, takže jsme předělávali hlavně to, co se všeobecně poslouchá. Do budoucna přemýšlíme o tom, že na dalších deskách možná trošku pozměníme styl a ve studiu jsme dostali radu, že by nebylo na škodu nacvičit si pár skladeb interpretů, jejichž hudebním směrem bychom se chtěli ubírat, abychom pochytili nějaké nové prvky. Tím chci říct, že nejlepší song pro předělávku je asi ten, který dá muzikantům i něco do budoucna a dokáže je technicky posunout. Ne ten, na který sice „paří“ plný sál lidí, ale jenom proto, že hraje v rádiu.
Jste punk rocková skupina. Která kapela je momentální ikonou tohoto žánru podle vás? Zkuste jednu českou a jednu světovou bandu…
Abych pravdu řekl, tak asi nejtěžší otázka. Narovinu, my to moc nesledujeme. Hrajeme ten styl, protože nás baví a spíše si na poslech vybíráme méně známé kapely jako Destine nebo Secret Seven Line. Na naší scéně asi vládnou Rybičky, co se týče toho punk-rocku, nebo chcete-li pop-punk. Tady i v zahraničí je spousta dobrých a kolikrát i nedoceněných kapel, takže vybírat ikonu je těžké. Jsou tady Blink a Green Day, ty byli ikonou, jsou ikonou a budou ikonou.
Vaše první deska Naše generace brzy dostane sestřičku, už víte přibližné datum vydání? V čem se tyto dvě alba budou lišit?
Začnu postupně. Album se jmenuje „Realita“ a vyjde 1. května. Lišit se bude snad ve všem. Samozřejmě, je to furt náš styl, ale trošku, řekl bych, vyspělejší. Kromě písničky „Summer Song“ vymizely pohádkové texty o lásce a vůbec se na desce, co se týče textů, zamýšlíme nad životem a jeho realitou. Jinak se dají opět čekat chytlavé a energické melodie.
Čeština v hudbě moc populární není. Přemýšleli jste vaši tvorbu někdy obohatit angličtinou?
Spíše jsme přemýšleli, ale myslím, že to nemá cenu riskovat. Kapel, které tady dobře zpívají v angličtině, moc není a myslím, že my bychom se mezi ně rozhodně nezařadili. Alespoň tomu lidé rozumí. Konec konců, neplánujeme udělat díru do světa.
Je to dost profláklá otázka, ale stejně se zeptám. Z čeho pramení vaše inspirace?
Tak jednak máme nějaké vzory, to je asi ten nejdůležitější základ. Potom to jsou skutečně hlavně životní příběhy a nějaké zkušenosti a poznání, které se nabalují postupem času tím, jak člověk dospívá. Na předchozí desce to byly písničky hlavně o mládí a na té nové je hodně slyšet volání o pomoc ve chvílích, kdy člověk roste a neví kam dál v tomhle zmateném světě.
Jste zejména klubová kapela. Takže, váš oblíbený klub? A oblíbený fanoušek? :D
Náš nejoblíbenější klub je plný klub a nejoblíbenější fanoušek je zapálený fanoušek. Asi bych nás moc neškatulkoval na klubovou kapelu. Kdyby nám někdo dal možnost zahrát na zaplněném stadionu, tak zahrajeme, ale není to náš cíl. Víte, my jsme z Východních Čech, takže máme zkušenosti hlavně s místními kluby. Máme taky hodně rádi Brno, tam jsou kluby parádní. Naší touhou je se chytnou „profláklejší“ kapely a jet s ní turné, protože jsme zatím poznali málo klubů mimo Pardubický a Hradecký kraj. To samé festivaly. Možná byste napsali, že jsme zejména festivalová skupina, kdybychom se na nějaké lepší festivaly dostali. To jsou zatím nesplněné cíle, kterých se nám snad podaří s vydáním „Reality“ dosáhnout.
Teď jednu štiplavou.. Kdybych vám teď řekl, jděte do talentové soutěže, na 100 % vás to proslaví. Šli byste do toho? Jak se vůbec na tuto cestu komerčního zviditelnění díváte?
Zaprvé si myslím, že jediná talentová soutěž, která na 100 % dokázala proslavit, byla první řada Superstar, tuším v roce 2004. Kdyby to bylo skutečně tak, jak říkáte, tak ano, proč ne. Na tom přeci není nic špatného. My jsme založili skupinu pro to, abychom společně s námi bavili co nejvíce posluchačů, což znamená být co nejznámější. Osobně si však myslím, že je tu spousta jiných a asi i lepších cest, jen se musí makat a mít trochu štěstí. Jak už jsem říkal, nechceme udělat díru do světa, ale kdybychom někdy v budoucnu dokázali sami zaplnit kluby, byli bychom šťastní.
Dost keců, rozlučte se s našimi čtenáři. A nějak duchapřítomně!
Takže čtenáři. Děkujeme za čas, který jste věnovali přečtení tohoto rozhovoru. Pokud jsme vás zaujali, mrkněte se na náš Bandzone, Facebook nebo YouTube. Nezapomeňte si pořídit album „Realita“, buďte zdraví a mějte se fanfárově.
