Report: Silverstein + Letlive + From Our Hands; Bratislava - 26.06.2014

28.06.2014 14:57

Kdo: Silverstein (CAN) + Letlive (USA) + From Our Hands (SK)

Kde: Randal Club - Bratislava

Kdy: 26. 6. 2014

 

Silverstein patří do mého středoškolského trojlístku trochu uřvaných oblíbenců spolu s Alexisonfire a Funeral For A Friend. Příští týden ve středu hrají v Praze, že jo? Tak proč se táhnout do Bratislavy? Důvodů se naskytlo hned několik. Především nemám rád stereotypní breakdown-core kapely, které představují hlavní taháky pražského koncertu. Randal s obřím větrákem, kvalitní akustikou a pivkem za éčko a čtvrt mi božsky vyhovuje a v neposlední řadě support v podobě letlive. jsem si nechtěl nechat ujít. Hurá na Slovensko!

Začátek prázdnin tradičně „zdobí“ komunikace ucpané hordami Čechů a Slováků migrujících k moři, na chaty, koupaliště, rybníky no prostě pryč z města. V důsledku počátku letního šílenství jsem do Blavy dorazil s menším zpožděním, a tudíž nestihl první část koncertu From Our Hands. Těžkotonážní frajer s bradkou u vchodu nejevil zájem o prohlížení vytištěného lupenu a modrou pásku s názvem klubu mi přilepil na levačku šejdrem, přičemž se mu podařilo depilovat chlupy na mé ruce. Klasika.

Zpátky k vystoupení From Our Hands. Partu kolem Mateje Hoťka (aktuální rozhovor) bedlivě sleduju už od vydání alba Buildings Fall a koncertu na Rock For People v roce 2010. Od té doby jsem je viděl už nespočetněkrát a pokaždé odcházel z vystoupení s velmi dobrým pocitem. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek. Starší vypalovačky zní živě čím dál líp a nové vály v čele s MNYTLKS rozhodně zaujaly. Sem s novou deskou! Důkazem, že kluci dávají do svých vystoupení vše, budiž zlomená noha kytaristy Mateje Turcera. Koncert s bolestivou grimasou v obličeji ale dohrál. Palec hore!

 

Kuřácká pauza se nečekaně protáhla, kvůli konverzaci na téma slovenského punku s domorodým homelessem, potulujícím se před Randalem. Při dobíhání zpět do klubu za zvuku již hrajících letlive. jsem měl chuť si hodit mašli do Dunaje. Ano, opět jsem trestuhodně projebal začátek koncertu. Prodrat se dopředu nebyl ve skromně zaplněném klubu problém. Zvuk instrumentů byl adekvátní (hlavně bicí zněly dokonale), horší byla vokálová stránka. Hodně bezesporu dělá Jasonova šílená stage performance, strhávající na sebe veškerou pozornost. Běhal, skákal, házel s mikrofonem o zeď, cpal si ho do držky, trhal triko, motal kolem sebe kabeláž, padal na zem. Publikum si to užívalo, já taky, jenom ty vokály zněly jak pod dekou, a co si budeme povídat, někdy to prostě nestíhal udýchat. Proslovy mezi písněmi měly hlavu a patu, naštěstí si (zatím) nezačal hrát na kazatele. Gradace setlistu, kdy na konci zazněly po sobě pecky Muther, Banshee a Renegade 86‘, byla logická, jenom oblíbená Younger chyběla.

 

Potřetí jsem si otvírák utéct nenechal. Ještě že tak, Your Sword vs. My Dagger je nesmrtelná vypalovačka. Silverstein vyzařovali energii, kterou publikum nedokázalo opětovat. Nevím, jestli to přišlo jen mně, ale skromně obsazený Randal se na koncert kanadských matadorů snad ještě víc vylidnil. „Vynucený“ circle pit během The Artist byl tak vrcholem aktivity návštěvníků klubu. Velká škoda, neboť kapela podávala skvělý výkon. Starší klasiky The Ides Of March, Smashed Into Pieces střídaly novější Massachusets nebo Stand Amid the Roar. Shane nelehkou úlohu vokálového chameleona i po letech zvládá velmi obstojně, i když během setu nekompromisně prolévá krk pivkem. Desítku Kozla okomentuje suše „And you call this strong?“. Zhruba ve třech čtvrtinách setu kapela odchází do backstage a dává tak prostor pro mladého kytaristu Paula Rousseau, který si střihl Arrivals z poslední desky. Na navazující Departures se přidal i zbytek bandy, parádní zážitek. Po Smile In Your Sleep Silverstein opět opouští podium, aby se vrátili na přídavek To Live And To Lose a samozřejmě My Heroin, uzavírající celou show.

 

Z klubu odcházím rozpolcený. Kapely nezklamaly, publikum trochu. Slabší návštěvnost se dá vysvětlit čtvrtečním termínem, nízká aktivita však zůstává záhadou, bo zas takové horko nebylo. Na závěr nezbývá než poděkovat chalanům z Tvoja Matka za pořádání akce. Atmosféra nebyla bůhví jaká, ale výkon kapel to nahradil.

Hawkeye