Report: Konec Konců + Look-Out! + NSOS + Bonebroke; Praha - 12.10.2013
Kdo: Konec Konců + Look-Out! + NSOS + Bonebroke (NEVER ALONE FEST)
Kde: Modrá Vopice - Praha
Kdy: 12. 10. 2013
Na sobotní den byla v pražské Modré Vopici připravena příjemná akce, na níž zahrálo hned osm pop/rock/punkových kapel. Mě zajímal hlavně večerní program, kde vystoupily kapely, které jsou napsány v hlavičce článku. Ani jednu z nich jsem doposud neviděl naživo, takže jsem se donutil opustit teplo domova a na půl osmou do věhlasného punkového podniku dorazit.
Line-up měl už v té době lehké zpoždění, které se postupem času ještě natáhlo - o tom později -, ale trojka Konec Konců na sebe dlouho čekat nenechala. Nutno podotknout, že jsem byl nemile překvapen ze slabé návštěvy. Osobně bych na podobnou párty čekal klidně i o sto lidí více... mno, co se dá dělat. KK fungují už deset let - k čemuž jim pořadatel Vašek Geletič veřejně popřál a daroval Tuzemáka - a zahráli tedy songy starší i novější - Reklama; Potřebujem vás; Přišel, viděl, zvítězil; Naděje umírá poslední nebo Ztracená ve tmě, kterou to vše začalo. Klukům to šlapalo, pár lidí před podiem křepčilo, ale co se týče aplausu (platí pro celý večer): lidi, to by vás ubylo, kdybyste sem tam zatleskali nebo jinak projevili emoce? Neříkám, že bylo hrobové ticho po dohrání jednotlivých písní, ale moc nás nebylo.
Dalšími v pořadí byli oblíbení Look-Out! z Liberce, kteří div, že se vůbec sešli, protože basákovi Petrovi Janatovi prý cesta ze severu Čech trvala na místo určení více jak tři hodiny a přijel teprve krátce před jejich nástupem. Ale vše dopadlo dobře. Luk-auti nám předvedli hlavně skladby ze své poslední desky Growing Up (recenze) - "proti-Rybičkovskou" Čas řasenku smejt, pohodovou Call It Home, houpavý Květák song, klipem opatřenou hitovku Léto 2006 (největší ovace), ale třeba také starší The 90´. Jejich set jsme si užil nejvíc, i proto že je už nějaký ten čas poslouchám a znám nejvíce. Jediná výtka by byla ke zpěvu, Komy má sice specifický projev, ale angličina je taková maková - také to bylo zmíněno mezi zápory v oné recenzi. I z tohoto důvodu jsem uvítal informaci, kterou mi poskytl kytarista Petr Meyer, že nové album, na nějž se kapela pomalu chystá, by mělo mít už jen české texty. A ty jim jdou lépe.
"Hvězdy večera" měli býti přerovští NSOS, ale narovinu říkám, že to (nejen) pro mě bylo spíše zklamání sobotní noci. Nepochybuju o tom, že jsou stále na špičce české/moravské pop-punk-rock scény a rád si je pustím. Patří do časů, kdy punk-rock byla v tuzemsku na výsluní. Ale včera jim to nějak nesedlo. Samotné zvučení a přípravy trvaly snad více než samotný set, furt něco haprovalo, kytaristovi odešla hlava, bylo tedy třeba ji vyměnit za jinou, a párkrát začal sakra nepříjemně pískat nějaký efekt či jiná technika (chvílemi se ani nevědělo, co to je, a lidi prchali ven - díky za špunty v uších). Zpoždění už bylo více jak hodinové oproti původnímu plánu, ale nakonec se přeci jen začalo i hrát a zpívat. Stoupám, Vzpomínky, Satanistka - tři skladby, jež mě bavily suverenně nejvíce. Zbytek mě už tolik neoslovil a nerozpohyboval, kor když setlist byl ještě "obohacen" o dvě taková dejme tomu pozvolné mezihry, které však byly ke škodě a ubíraly na tempu. Ale na Satanistku bylo divoko, to zase jo, mikrofon obsadilo mimo NSOS i pár přítomných, v čele s pořádajícím, výše už zmiňovaným Vaškem Geletičem. Ještě bych dodal, že mě neskutečně baví Cágovy basové linky, je to pan muzikant, který zvládá hrát na leccos, ale: uvítal bych méně průpovídek, jež působily spíš arogantně (podotýkám, že ho osobně neznám, tak hodnotím čistě nezaujatě), a také občas hrát bez zapnutého basového efektu. Ten zkreslený zvuk nebyl špatný, ale nehodil se všude a časem začínal lézt na nervy.
Posledními na programu byli Pražáci Bonebroke. Ti už hráli někdy po půlnoci, ale zůstat na ně se vyplatilo, což však příliš návštěvníků neučinilo. Škoda. Od kluků jsem dříve asi už něco slyšel, ale nevzpomínal jsem si, každopádně mě velmi mile překvapili. Vystoupení mělo energii, muzikantsky, v rámci punk-rocku, také dobré - a to jejich bubeník Bárt hrál už druhý set, neboť působí také v partě Konec Konců. Na něm na pohled únava znát byla, na výkonu se to přesto nepodepsalo. Skotská, This Is Punk-Rock, Máma, I Let či cover The Kids Aren't Alright od The Offspring - to jsou některé z tracků, které tahle čtyřka vystřihla. A pod podiem bylo veselo a tančilo se nejvíce za celý večer, ač tu lidí bylo paradoxně nejméně. Tak to má vypadat. Sympatické jak ze strany kapely, která nešila, i když hrála až v pozdní době, tak fanoušků, kteří konečně ukázali, jak se paří (ano, jistě i alkohol hrál roli).
Celkově spokojenost. Punk-rock stále žije, i když už drží hlavně srdcaře. Domácí akce také mají svoji kvalitu. Jen chybí ta odpovídající návštěvnost, která je problémem všude. To bych proto dále nerozebíral. Moc díky Vaškovi, že uspořádal takovouhle pohodovu session.
