Pennywise - Yesterdays (2014)

05.08.2014 16:55

Datum vydání: 15. 7. 2014
Label: Epitaph Records
Délka: 29:22 / 11 skladeb
Odkazhttp://pennywisdom.com/
Země původu: USA
Žánr: Punk-rock
+ zpěvákův hlas, pozitivní energie, délka
- absence silnější melodie
Hodnocení: 75 %
Doporučené skladby: Public Defender, No Way Out, Slow Down

 

Když jsem se dozvěděl, že Pennywise letos vydali nové album, trochu mě to překvapilo. Přeci jen jsou to praotci punk-rocku a navíc za sebou mají již deset alb. U každého následujícího se přitom divím, že se jim v tomto žánru zase podařilo vymyslet něco dalšího. Pennywise je ale právě skupina, která nic nového nevymýšlí, jede si už 26 let v tom samém stylu - a pořád je to stejně dobré. Byl jsem proto zvědavý, jestli na tradici naváže i album s pořadovým číslem 11 – Yesterdays.

CD jsem si pustil, ještě než jsem si o něm něco zjistil. Hned ze začátku na mě dýchl klasický poctivý punk-rock, jaký se hrál v devadesátkách, a já jsem si říkal, jak je to možné?! Pennywise se sice drží svého stylu, ale tohle zní jako návrat ke kořenům. A taky je. Yesterdays je vlastně kompilací nikdy nevydaných skladeb složených bývalým basákem Jasonem Thirskem, který v roce 1996 opustil skupinu a krátce na to zemřel.

Celá atmosféra desky se proto veze v duchu mladistvého punk-rocku komentujícího systém („Can’t trust that policeman no more“), rasovou nenávist („We’re all the same“) a další klasická témata, přičemž vše je podloženo klasickými riffy. Ano... to slovo, co jsem použil, dvakrát nejlépe vystihuje celé album – KLASIKA.

Aby recenze nebyla delší než deska, tak už se pustím do shrnutí. Album mě bavilo od začátku do konce, zejména díky tomu, že ty nejlepší songy jsou v druhé polovině. Nečekejte nic převratného ani originálního. Všechny songy jsou podobné, což ale vzhledem k necelé půlhodině, kterou placka trvá, vůbec nevadí. Pokud máte rádi punk-rock, tak ho prostě dostanete. Jediné, co mi chybí, je nějaká titulní píseň nebo silná, dobře zapamatovatelná melodie jako třeba v Closer nebo One Reason, která by hodnocení přidala pár procent. Celým tímto počinem prostupuje kalifornské slunce, ale tento pocit má i druhou stranu mince. Deska je z větší části psaná mrtvým kamarádem a spoluhráčem a je to vzpomínka na něj, kvůli které se do skupiny vrátil i původní zpěvák Jim Lindberg. Proto na mě dýchla i značná nostalgie a u posledního songu I Can Remember mě i solidně zamrazilo.

 

And now our hopes and dreams
Fade into memories
And I keep them all inside of me
And now I'll carry on
Knowing that when things go wrong
You will be smiling down on me

But I can hope, I can remember
And think of all the happy times we spent together“

 

Radim Chuděj