CZ/SK hudební scéna pohledem Honzy Kučery ze Skywalker

16.11.2012 15:31

Uplynuly už takřka dva měsíce od doby, kdy nám svůj názor na domácí scénu pověděl Fedor Filimonov z kapely Apostate. Mezitím, abyste si zkrátili čekání na další plnohodnotnou výpověď, jsme dostali ještě pár slov od Jony Weinhofena, kytaristy I Killed The Prome Queen a Bring Me The Horizon. Dnes už však pro vás máme obsáhlejší a zajímavější pohled na dění v našich luzích a hájích, a to od zpěváka hardcore-punkových Skywalker Honzy Kučery. A proč právě Honza? Často čtu na Facebooku jeho rozumné komentáře, jež mají hlavu a patu. Proto si myslím, že zrovna jeho názor nebude od věci a donutí čtenáře k zamyšlení.

 

Ahoj, jmenuju se Honza aka Kachna aka Giovanni G aka Billy B aka ten plešatej kripl a zpívám v pražský punk-rockovo/hardcorový kapele Skywalker nějaký dva roky. Předně moc dík za možnost vyplivnout tu pár řádek ohledně „naší“ tuzemský scény, myslím to vážně, když píšu, že je to pro mě čest. A jelikož se s kapelou a i jako fanoušek nejvíc pohybuju v takový subscéně punk-rockový a hardcorovo-metalcorový, omezím se asi na inspekci právě týhle oblasti.

Poslední dobou bylo na adresu fanoušků, kapel a promotérů řečeno nespočet negativna, což mě upřímně řečeno moc nebaví. Nemůžu tvrdit, že jsem se stavem fungování muziky u nás spokojenej, vlastně je to úplně jinak, ale nevěřím v negativní řešení, v nekonstruktivní kritiku, v jakoukoliv účelnost pomluv a ve snahy o tupý konkurování jako někde na Wall Street. Jestli něco miluju na punku, pak je to právě velmi vysoko zdviženej prostředník vůči takovejm snahám. Logicky teda asi začnu věcma, který mě štvou, abych je nakonec konfrontoval s tím, co mi dělá radost.

 

1) Kapely

Základním problémem, kterej spatřuju dneska extrémně moc, ale spatřoval jsem ho už vlastně docela před lety s naší „původní“ pop punkovou kapelou Hustler State, je neskutečnej nárůst počtu kapel. Víceméně skoro všichni ti, který znám léta okolo muziky, se postupem času z „fanoušků“ přetvořili na „muzikanty“. Pravda je ale taková, že rčení „co Čech, to muzikant“ je pravdivý asi jako výtisk Rudýho práva. A tak je strašně moc kapel, co prostě nejsou dobrý (aka neumí hrát, neumí psát lyrics, vystavět koncept songu, nahrát to na úrovni apod., což ale vůbec neznamená, že jsou špatný jako lidi), a strašně málo „fans“. A ty kapely se pak odpornýma způsobama rvou a dožadujou přízně fans. No fuj. Obrovsky si dodnes cením právě lidí, který prostě chodí na koncerty, podporujou kapely, promotéry a tzv. „scénu“, aniž by měli potřebu svůj ksicht za každou cenu a tak nějak „za odměnu“ vystavovat na stagi.


2) Fandové aka „scéna“

Yo, tohle bude kámen úrazu. Fakuje se, že fans nechodí na akce. Fakt je nás tam často sakra málo. Fakt často lidi jen tak postávaj a koukaj, vídám to na hodně kapelách a samozřejmě se to děje taky nám. Fakt často z „kamarádství“ hypujeme kapely, co stojí za prd, než abychom podpořili smysluplnou práci na něčem řádnym. Paralelně ale taky někdy chodíme „najistotu“ jen na profláklý jména a nepomáháme kvalitě, co se rve nahoru. Jenomže při vší týhle kritice mě napadá nutná reflexe, kterou bych radil všem kapelám. Odehrál jsem si nějakou řádku akcí v malejch městěčkách, kde pojmy „hardcore“, „scéna“, „kids“ nebo co vůbec nikdo neřeší, stejně tak ve velkých městech, kde jsou lidi kapel našeho ražení překoukaný, ale ve většině případů jsme je dostali do varu. Není ta znuděnost a okatej nezájem i v nás muzikantech na pódiích, nejen v divácích? Věřím, a akce mi dávaj zapravdu, že co do věci dáváš, to se ti nějakým způsobem vrací. Když prýštíš energií a vybuchuješ na stagi, tak pod stagí se kolikrát děje to samý. Místo kňourání bychom si měli sáhnout do svědomí, dělat svou věc vždycky úplně na maximum, pak se věc vybarví, navíc plkání bere energii, kterou potřebuješ na stage a pro fans hnedka pod ní (nebo na ní, na stropě nebo kdekoliv, kam se během setu dostaneme).

Druhá věc vztahující se k nám úplně všem, co tuhle „scénu“ tvoříme, je neustálá nenávist, pomlouvání, přetřásání vlastního ega, hádky a takovýhle hnoje. Na poli hardcoru se nám vykrystalizovaly dvě takový subskupiny. Jednak lidi, který do tý věci dělají strašnějch let, dali tomu všecko, hardcore je pro ně navždycky „víc než hudba“, žádný krávoviny. Na druhý straně lidi povětšinou o dost mladší, často taky ignorantštější. Jenomže ona ta první skupina při svejch snahách o záchranu hardcoru (ani nevím, co si pod tím pořádně představit) a snaze udržet původní obrodný, pokrokový a open-minded hodnoty spěje k neskutečnýmu elitářství, hromadám předsudků apod. Dám příklad. V 90. letech byla hromada HC kapel složená z veganů/vegetariánů a straight edge lidí. Dneska to tak není. Ovšem „pravost“ podle mýho není v tom, zavřít se v klubu s těma, kdo veg/sXe jsou, na všecky nadávat a nikoho k sobě nepustit, ale v expanzi mezi mladý lidi, který dneska třeba jenom „baví to řvaní“. HC kapely s názorama na velký fesťáky? Za mě ano! Ne se zavírat, ale promlouvat k novejm lidem.

Dál taky, pokud HC je „víc než hudba“, nechápu ty neustálý plivance na moderní zvuk, breakdowny a další posuny v žánru, totiž narážka právě jen na hudbu coby zvuk. Copak HC není daleko hloub? Copak není v myšlenkách, který sdílíme? Kontradicke přes antitezi, hovna přes chcanky. Ach jo. Ta pomyslná druhá skupina je třeba k nám coby mladý a moderně znějící kapele primárně daleko vstřícnější, ovšem nebaví mě extrémní příklon k „party shitu“, HC pro mě nebyl, není a nebude diskotéka a tvrdost tý hudby prostě není jen v growlu, podladěný kytaře a mosh pitu, ale v opravdovosti textu a projevu, kterej servíruju, resp. mi je servírovanej. Chci tohle vidět „united“, tyhle dohady a „hejty“ mě serou. Cejtim z nich honbu za uraženym egem, elitářství až fašistický, ale taky ignorantství.


3) Promotéři

Ve zkratce – je jich u nás hromada, dělaj hromadu skvělejch akcí, ale nezvládá se to, lidí a peněz je málo. Vznikaj pomluvy a nenávistný hádky. Like whut? Za maximálního respektu, kterej k nim chovám, odkazuju na to, co jsem napsal vejš v bledě modrým, ať si to přeberou po svým.

Jenomže teďka počkat. Je toho fakt strašně moc, co mi vadí, ale co mě prostě sere nejvíc, je to, jak málo si vůbec jeden druhýho/druhý navzájem vážíme. Pomlouvat druhýho muzikanta je morálně naprosto příšerný. Dnešní doba je materialistická, vyčpělá, neslušná a vůbec dost hnusná. Pro mě je zázrak, že jsou lidi, který místo bankovních prognóz, Superstar, večeří v Mekáči nebo diskotéky volej koncerty, cédéčka, desky, merche kapel, kytary, mikrofóny, bubny, mosh pity nebo cokoliv jinýho. Čet jsem tu už hromady názorů, některý byly tak arogantní a sprostý, že je ani nebudu parafrázovat. Konečně svůj postoj jsem nechtěl vyložit skrz negaci postoje někoho jinýho.

Většina mejch homies jsou lidi z kapel, okolo koncertů, fandů muziky a celý scény. Punk změnil můj život. Skrz punk-rock jsem se dostal ke straight edge, vegetariánství a veganství, pojmům lidských práv a práv zvířat, díky punku se cejtím uplně stejně šílenej a vitální jako v 15 (aka je mi 23, takže je to ještě naprosto v klidu), víceméně „Young Til I Die“. Jestli je CZ/SK scéna v krizi a topí se v hovnech, nevím. Cejtím to jinak. Krom toho pokud jsme na dně, můžeme jenom nahoru. Strašně si vážím každýho, kdo do hudby dělá, ať je to jakkoliv. Neříkám to, abych někomu lez do prdele, říkám to jako naprostý odmítnutí agresivních výlevů na adresu ostatních muzikantů a milovníků hudby. Na nás to stojí a, vole, zatím to stojí! Nevěřím, že tohle u nás zanikne, naopak. Chtěl bych víc soudnosti, respektu, slušnýho vychování, míň fakování do vkusu ostatních lidí, míň arogance, ale jinak jsem víceméně z toho, že československá (protože nic jako „česká a slovenská“ není) mládež žije hudbu (ne hudbou), naprosto nadšenej a je mi ctí bejt součástí právě toho.

Čím silnější bude domácí podpora na koncertech, v koupi merche nebo třeba v postování na Facebooku (protože i to JE zájem o hudbu), tím spíš některý z nás expandujou do zahraničí a udělaj ze sebe pilíř něčeho novýho. Pes tu nechcíp, pojďme mu dát řádně nažrat!

 

Vy, kteří jste článek přečetli až do konce, využijte, prosím, tlačítko share níže na stránce a pomozte jej šířit dále "do světa". Děkujeme.

 

Do rubriky "CZ/SK hudební scéna pohledem" dříve přispěli:

Jonash

Zpět